Josef Koudelka má rád formu. Kameny jej fascinují svými nespočetnými tvary a převtěleními, přičemž je fotografuje tak dlouho, až říká, že „si po všech těch letech už s kameny tyká“. To připomíná americká novinářka Melissa Harrisová v životopisné knize, jež vyšla letos i česky v nakladatelství Torst. Autorka v ní rekapituluje profesní i soukromý život světoznámého fotografa – nomáda, a tak samozřejmě nemohla vynechat nejen jeho snímky z ruské invaze v roce 1968 nebo cyklus Cikáni, ale nemohla ani pominout sérii panoramatických fotografií, na níž pracoval Koudelka v letech 1991 až 2017 při putování po řecko-římských stavbách. Respektive po ruinách, jež z nich zbyly.
„Tyto fotografie jsou dokladem touhy uchovat a zachovat smysl hodnot světů, jejichž shromážděné rozvaliny a nezdolnou naději si vnitřně osvojujeme. Přeměnit zříceniny v naději, to je Koudelkova ambice.“ To jsou zase slova francouzského kurátora Bernarda Latarjeta, který část tohoto souboru vystavil poprvé v roce 2013 v Marseille. A „za nástroje naší paměti“ snímky pak označil Xavier Barral, jenž pomáhal uspořádat výstavu s názvem Ruines o sedm roků později v Paříži. Právě z města, kde Josef Koudelka po emigraci našel druhý domov, vede pak už „přímá linka“ do pražského Uměleckoprůmyslového musea, kterému dnes šestaosmdesátiletý fotograf nakonec celý soubor věnoval.
„Ptají se mě, proč jdu tak donaha a vše na sebe říkám.“ Fotografka Libuše Jarcovjáková se konečně těší zasloužené pozornosti
Jeho poslední dokončený cyklus představuje na 200 archeologických lokalit ve 20 zemích světa a čítá 171 nerámovaných fotografií, 40 velkoformátových tisků a 80 menších snímků. Kurátor Tomáš Pospěch z nich pro výstavu, jež je otevřena od začátku prosince v nejvyšším patře Uměleckoprůmyslového musea, mohl vybrat jen část. I tak jde o výjimečnou expozici – a výjimečný zážitek.
I kdyby člověk navštívil Forum Romanum stokrát, i kdyby se mohl dívat každý den do jícnu římského Kolosea, kdyby měl prochozené antické divadlo v tureckém Pergamonu i chrám v Assosu, kdyby znal každý kámen v útrobách akvaduktu ve francouzském Pont du Gard či každý kvádr na Trajánově oblouku v alžírském Timgadu, s Josefem Koudelkou vstupuje na každé z těch míst, jako by to bylo poprvé. Znovu žasne nad velkolepostí antických staveb a krásou krajiny, silou lidí i vytrvalostí přírody, jež si nakonec vše bere zpět. Koudelkova interpretace je přitom tak sugestivní, že osobní emoce blednou, mizí, až zbude drtivá pointa: „Ruiny nejsou naše minulost, ale budoucnost.“ To nám vzkazuje Josef Koudelka.
Josef Koudelka: Ruiny
VÝSTAVA, Uměleckoprůmyslové museum v Praze, do 30. března 2025
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist