Třináct nominací posbíral Oppenheimer, v závěsu za ním se drží Chudáčci a Zabijáci rozkvetlého měsíce, ale nejlepším filmem se může stát i Zóna zájmu či Anatomie pádu. Mimochodem – poslední jmenované drama režisérky Justine Trietové a se skvělou Sandrou Hüllerovou (která exceluje i v Zóně zájmu) sice má šanci hned na několik Oscarů, není však zastoupeno v sekci Nejlepší zahraniční film. Francie tam jako svého zástupce totiž vyslala snímek Umění jíst a milovat. A ten v užším výběru neuspěl, stejně jako Bratři, které natočil režisér Tomáš Mašín.
Na oscarovém večírku budou tedy čeští zástupci zase chybět, horkým kandidátem na nejlepší zahraniční film se zdá být ale poetická filmová rapsodie Dokonalé dny. Film, který natočil legendární režisér Wim Wenders v japonsko-německé koprodukci, vstupuje na konci března do českých kin a tím, dalo by se říct, se uzavře i pro nás, obyčejné smrtelníky, letošní „oscarová“ merenda. Většinu filmů, jejichž tvůrci aspirují na hlavní ceny, jsme už mohli vidět, Dokonalé dny berme jako třešničkou na dortu. A ne jen tak ledajakou.
Jarní festivalové tipy: Kafka stokrát jinak, Dny frankofonie i silné ženy
„Neměl byste zájem natočit v Tokiu sérii krátkých fikčních filmů, možná čtyři nebo pět, každý o délce asi 15 až 20 minut? Všechny by se zabývaly úžasným veřejným sociálním projektem, zahrnovaly by práci skvělých architektů a my bychom vám zajistili, že byste si scénáře mohl vypracovat sám a získat co nejlepší herecké obsazení.“ Tuto zprávu dostal Wim Wenders – jak sám při uvedení filmu vysvětloval – na začátku loňského roku, a protože se toužil do Japonska už dlouho vrátit a navázat na svůj proslulý dokumentární snímek Tokyo-GA, nevyhodil nabídku hned do koše. Četl dál a ke svému údivu zjistil, že sociálním projektem jsou míněny veřejné záchodky. A to jej zaujalo ještě víc. „V Japonsku to jsou malé svatyně klidu a důstojnosti, spíše chrámy hygieny než toalety. Líbila se mi myšlenka umění s nimi spojená. A rozhodně se mi líbilo vidět je ve fikčním kontextu. Vždycky mám pocit, že místa jsou lépe chráněna v příbězích.“
Co se režisérovi ovšem nelíbilo, byl koncept krátkých filmů. A tak navrhl, že místo čtyřikrát čtyři dny natočí za 17 dní jeden pořádný film, a vydal se do Tokia. Jak to dopadlo? Příběh uklízeče Hirajamiho, kdysi privilegovaného muže, který klesl úplně nejníž a tam objevuje poezii obyčejných dní, nadchl festivalovou porotu v Cannes a není divu, že má oscarovou nominaci. Wim Wenders bude jistě šťastný, získá-li zlatou sošku. Ale určitě je tento mistr filmového umění (viz třeba Paříž, Texas) ještě vděčnější za každou minutu, kterou může prožít v Tokiu. Také o tom jsou Dokonalé dny.
Dokonalé dny (Japonsko/Německo 2023)
FILM, režie Wim Wenders, v českých kinech od 28. března
