Čtveřici obyvatel dávných Pompejí zastihla smrt u paty schodiště vedoucího do zahrady. Dva dospělí leží na zemi a jeden z nich drží v náruči dítě. Druhé děcko leží jen o kousek dál. Všichni se stali obětí katastrofy, jež v roce 79 našeho letopočtu zničila římská města Pompeje a Herkulaneum. Archeologové vidí ve čtveřici nebožtíků rodinu. Osoba s dítětem má na zápěstí mohutný, skoro půlkilový zlatý náramek, a tak ji vědci označují za matku. Druhého dospělého považují za otce a jsou přesvědčeni, že nálezy z budovy označované jako Dům se zlatým náramkem dokládají dávnou rodinnou tragédii. Je to ale opravdu tak? Nový výzkum vedený Alissou Mittnikovou z lipského Ústavu Maxe Plancka pro evoluční antropologii nenechává z tradovaného výkladu několika pompejských nálezů kámen na kameni.
Po výbuchu Vesuvu se oběma městy prohnala takzvaná pyroklastická mračna žhavých plynů smíšených s kousky lávy a sopečného popela. Zkázu završil spad sopečné strusky a pemzy, jejichž mohutné vrstvy Pompeje a Herkulaneum pohřbily na dlouhá staletí. Kdo nestačil před výbuchem uprchnout, nepřežil. Většina obětí zemřela zadušením jedovatými sopečnými plyny. Ten, koho pyroklastické mračno nezabilo, zahynul při spadu strusky a pemzy.
Co se dočtete dál
- Jak se genetici dostali k DNA mrtvol starých stovky let.
- Co všechno a proč zůstane skryto navždy.
- Kde se vzali v Pompejích cizinci.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.