Úpadek a ekonomický zmar po odchodu Římanů z Británie? Zažitá představa se překvapivě mění, ukazuje nový výzkum

Nedošlo tu k všeobecnému rozkladu,“ tvrdí Martin Millett o situaci v Británii po roce 400. Přitom výzkum na březích yorkshirské řeky Ure zahajoval tento cambridgeský profesor archeologie v domnění, že jen potvrdí zažitou představu o ekonomickém kolapsu po odchodu Římanů. Výsledky publikované nedávno ve vědeckém časopise Antiquity označili odborníci za „naprosto překvapivé“. Dokládají, že na územích opuštěných Římany nezavládl nutně úpadek, rozklad a zmar.

Britské ostrovy lákaly Římany bohatstvím kovů, jež odtud proudily do Evropy už v době bronzové. Dvě invaze do Británie podnikl v letech 55 a 54 př. n. l. během galských válek Gaius Julius Caesar. Žádná území tam ale neovládl a záhy se s vojsky stáhnul přes kanál La Manche zpět do Galie. Římské dobývání Británie začalo až v roce 43 za vlády císaře Claudia, který si potřeboval upevnit vratkou mocenskou pozici významným úspěchem. Římské legie sice někde našly mezi obyvateli Británie spojence, ale jinde narážely na tuhý odpor místních kmenů. Na ovládnutých územích čelily povstáním, z nich nejznámější vedla v roce 60 královna kmene Icenů Boudicca.