Zatímco hoří tropické pralesy, pěstujeme doma monstery a fíkusy, které odtud pocházejí. Hnojíme je rašelinou, což je fosilní a neobnovitelný zdroj. A škůdce, kteří pralesní rostliny ohrožují, likvidujeme syntetickým postřikem.

Když to takhle lapidárně shrneme, je to drsný „výčet“ a všechny mýty o soužití rostlin a lidí berou jaksi za své. Alexandra Antih Střelcová ale pro HN zdůrazňuje: „Má to i poetičtější stránku: mnoho lidí si se svými pokojovkami povídá, dává jim jména a jejich přítomnost je pro ně v městské džungli naprosto klíčová. Dokazuje to, že přírodu potřebujeme, nejsme vedle ní nebo nad ní, jsme její součástí.“

Rostliny v roli artefaktů byly na začátku října instalovány do historických prostor českého domu v Rue Bonaparte vůbec poprvé za celou jeho historii. Netradiční expozice, na níž se podílel se svými fotografiemi Vojtěch Veškrna, však byla objevná i z dalších důvodů: prezentovány na ní byly také studie mladých vědců a vědkyň z farmaceutické fakulty Université Paris Cité a Laboratoře etnobotaniky a etnofarmakologie Fakulty tropického zemědělství České zemědělské univerzity v Praze. Pojednávají o využití výparů éterických olejů jako doplňkové léčby duševních onemocnění, o rostlinných alternativách k syntetickým insekticidům, o přírodních produktech vyrobených z odpadu chilli papriček, o zkoumání biodiverzity Brazílie v boji proti melanomu nebo potenciálu sukulentů pro ekologicky odpovědnou chemii.

Pro ty, kdo pařížskou výstavu nestihli: V roce 2022 vyšla kniha Plantlovers, v níž Alexandra Antih Střelcová vysvětluje plusy a minusy pěstování pokojových rostlin. V mnoha směrech objevná knížka.

Alexandra Antih Střelcová: Plantlovers. Neviditelná botanika městského prostředí

KNIHA, vydala Thaddäus Haenke Society, 2022

Zajímají vás další kvalitní články z Hospodářských novin? Výběr těch nejúspěšnějších posíláme každý všední den večer v našem newsletteru 7 v SEDM, který si můžete zdarma přihlásit.