Mikrobioložka Siu Mui Tsaiová z University v Sao Paulu měla před očima dvě řady květináčů. Do obou zaseli vědci z jejího týmu semena brazilské dřeviny jaruby druhu Cecropia pachystachya. Zatímco v jedné sadě se stromkům dařilo, v druhé semena ani nevzklíčila. Viník je zřejmý: půda.
Pro neúspěšný pokus vědci použili běžnou, narudle zbarvenou pralesní zeminu z Amazonie. Také prosperující jaruby dostaly půdu odebranou v povodí Amazonky. Ale jinou, známou jako „terra preta de Indio“ čili „černozem indiánů“. Místní obyvatelé na ní s úspěchem pěstují nejrůznější zemědělské plodiny. Zatímco narudlá zem je ryze přírodní produkt, terra preta je výsledkem aktivity dávných obyvatel pralesa. Ti po příchodu conquistadorů vymřeli na infekční choroby zavlečené z Evropy a recept na tvorbu černozemě upadl v zapomnění. Dnes se snaží vědci tajemství této úrodné půdy rozluštit.
Co se dočtete dál
- Čím je půda jediněčná?
- Kolikanásobně vyšším tempem rostly dřeviny na „indiánské černozemi“?
- Jak rychle prales mizí?
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
