Co mají společného Anne Franková a Oskar Schindler, vědí snad dnes všechny děti školou povinné, takže si dokážou odvodit, že i Rudolf Vrba patřil mezi ty, kteří se vzepřeli nacistům. Kdo z nás ale ví, že byl jedním z pěti vězňů, kterým se podařilo zcela nemožné? Rudolf Vrba s Alfrédem Wetzlerem nejen utekli z Osvětimi, ale vyhledali hned poté představitele židovské obce v Žilině a vylíčili jim, co zažili. Těch 32 stran záznamu jejich výpovědi, jež se stala známou jako „Vrbova a Wetzlerova zpráva“, bylo pro spojence prvním hodnověrným zdrojem informací o systematickém vyhlazování Židů.
Uprchlíci chtěli varovat svět, jejich zprávu – po jistém váhání – otiskly v červnu 1944 noviny v USA i Británii a maďarská vláda nakonec zastavila další vlnu deportací. Tím bylo zachráněno 200 tisíc životů. Historikové však také spočítali, že kdyby svědectví uprchlíků bylo zveřejněno hned v dubnu 1944, přežilo by dalších 400 tisíc lidí.
Kulturní tipy: Čím je na světě nejlepší být, thriller z love story i lék na špatnou náladu
I s těmito čísly se musel Rudolf Vrba, který se stal po válce kanadským občanem a špičkovým neurologem, vyrovnat. A nevyhnul se jim ani Jonathan Freedland. Proč vlastně britský novinář otevírá znovu ten starý příběh, když by stačilo nalistovat Vrbův vlastní životopis? „Pravda se stala překonaným konceptem a fake news ovládly informační scénu,“ vysvětluje Freedland. „Vrba byl ochoten riskovat vše, jen aby se svět dozvěděl strašlivou pravdu – a my se teď o pravdu také musíme poprat.“
V roce 2020 začal Freedland pátrat v archivech a navzdory covidovým opatřením vyhledal i lidi, kteří byli Rudolfu Vrbovi nejbližší, a to včetně žen, jež miloval. Vznikla kniha, která není jen příběhem statečného mladíka, ale i muže, jímž se posléze stal.
Jonathan Freedland: Únik z Osvětimi. Opravdový příběh Rudolfa Vrby
KNIHA, vydalo nakl. XYZ v červenci 2023