Je důležitější, že existuje mnoho druhů octomilek, nebo že se jedinci jednoho druhu octomilky od sebe liší podobně, jako se od sebe odlišujeme my lidé? A souvisí to spolu nějak?“ řečnicky se ptá jednačtyřicetiletý molekulární ekolog Jan Hrček. Laika by hned nenapadlo, že každá otázka patří do jiného oboru, první do ekologie a druhá do genetiky. Ve světě vědy jsou ale dost přísně oddělené.

„Propojit oba světy je složité, nikomu se do toho příliš nechce,“ říká vědec z Biologického centra Akademie věd. „Když ekolog na konferenci slyší o octomilkách, automaticky vypíná, protože má pocit, že to bude o nějakém konkrétním genu, který na celkové chování druhu nemá vliv,“ popisuje převládající přístup Hrček, jenž se k octomilkám dostal přes ekologii hmyzu v rámci postdoktorandské stáže na Oxfordské univerzitě a sám se genetickému pohledu dlouho spíše vyhýbal.

Zbývá vám ještě 80 % článku
Předplatné za 40 Kč na 4 týdny
  • První měsíc za 40 Kč, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se

Zajímají vás další kvalitní články z Hospodářských novin? Výběr těch nejúspěšnějších posíláme každý všední den večer v našem newsletteru 7 v SEDM, který si můžete zdarma přihlásit.