Je důležitější, že existuje mnoho druhů octomilek, nebo že se jedinci jednoho druhu octomilky od sebe liší podobně, jako se od sebe odlišujeme my lidé? A souvisí to spolu nějak?“ řečnicky se ptá jednačtyřicetiletý molekulární ekolog Jan Hrček. Laika by hned nenapadlo, že každá otázka patří do jiného oboru, první do ekologie a druhá do genetiky. Ve světě vědy jsou ale dost přísně oddělené.
„Propojit oba světy je složité, nikomu se do toho příliš nechce,“ říká vědec z Biologického centra Akademie věd. „Když ekolog na konferenci slyší o octomilkách, automaticky vypíná, protože má pocit, že to bude o nějakém konkrétním genu, který na celkové chování druhu nemá vliv,“ popisuje převládající přístup Hrček, jenž se k octomilkám dostal přes ekologii hmyzu v rámci postdoktorandské stáže na Oxfordské univerzitě a sám se genetickému pohledu dlouho spíše vyhýbal.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.