„Tak jak to jezdí?“ Na otázku pasažérů, kteří právě nasedli do jeho auta, se už taxikář Pavel Borovička místo odpovědi jenom pousměje, pak rychle zařadí a sešlápne plyn. Obligátní dotaz slýchá už více než třicet let. „Naší profesi zůstala jediná výhoda: jezdíme, kdy chceme. Ale složenky se neptají, takže jezdíme furt. Jen si můžeme vybrat, jestli těch 12 hodin odjezdíme v noci, nebo přes den,“ odpovídá 56letý Borovička na otázku, jak se jeho profese za tu dobu, co taxikaří v ulicích Prahy, změnila.

Zbývá vám ještě 95 % článku
Číst dál za 40 Kč na první dva měsíce
Nebo zkuste předplatné bez reklam a s mobilní aplikací za 80 Kč.
Máte již předplatné? Přihlaste se