Proč byl hovor o Hrabalově chatě v kerské hospodě tabu a jak to bylo s autorovým dalším dědictvím

Ke stolu obsazenému muži středního a staršího věku nese číšnice plato s panáky zelené. Je sobota krátce po páté hodině odpolední a v hospodě U Pramene v Kersku vrcholí schůze rybářského spolku. „Když já jsem chytil svého největšího kapra, psali o tom v Kerských novinkách!“ zvolá jeden z rozjařených účastníků. Pak se živě debatuje o koronaviru a účinnosti očkování. Jen nejžhavější kerské téma současnosti, prodej zdejší chaty Bohumila Hrabala, je tabu a nikdo o něm nemluví. A to přesto, nebo právě proto, že u stolu rybářů sedí i sedmdesátník Zdeněk Eliáš, otec prodávajícího. „Chlapi, na Hrabalovu chatu se mě neptejte, já vám k tomu nic neřeknu,“ odráží podle místních zvědavce už od léta. A tak se ho nikdo neptá.

V červenci se na serveru Sreality objevil inzerát, který oznamoval, že kerská chata o užitné ploše 79 metrů čtverečních s pozemkem 3496 metrů je na prodej coby „investiční příležitost“ za 11,9 milionu korun. Podle fotografie bylo místním hned jasné, že jde o chatu, v níž odpočíval a hlavně psal světoznámý spisovatel Bohumil Hrabal. Jeho jméno ale v inzerátu zmíněno nebylo. Bezdětný a ovdovělý autor, jenž zemřel v roce 1997, odkázal své letní sídlo rodině Eliášových, která měla chatu uprostřed borového lesa hned vedle té jeho. Přesněji řečeno, patrový domek s verandou připadl synovi Eliášových Radkovi, tehdy dvacátníkovi. Necelých dvacet pět let po Hrabalově smrti se Eliáš mladší rozhodl stavbu prodat. A minulé pondělí schválilo zastupitelstvo Středočeského kraje, že někdejší spisovatelovo hájemství koupí a zřídí v něm malé muzeum. S majitelem nakonec vyjednalo snížení původní ceny o dva miliony – na konečných 9,9 milionu korun.