Jakou knihu si přečíst nebo nadělit k Vánocům? Inspirujte se 20 + 1 tipem z redakce HN

Ondřej Houska, redaktor HN

Paul Corner: Mussolini in Myth and Memory. The First Totalitarian Dictator 

Italská premiérka Giorgia Meloniová je jednou z nejvýraznějších političek dnešní Evropy. Oproti době, kdy působila v opozici, svoji rétoriku hodně zmírnila. Ale stejně není ani dnes ochotná odsoudit některé aspekty italského fašismu. Kdo chce porozumět tomu, jaký vztah má dnes velká část italské pravice k fašismu a k Benitu Mussolinimu, měl by sáhnout po knize jednoho z nejuznávanějších expertů na tuto dobu. Není to jen historie, je to i vysvětlení, jak historie dodnes ovlivňuje naši přítomnost.

Michaela Ryšavá, vedoucí domácího oddělení HN

Bill Browder: Zmrazeno – Případ Magnitského 

Magnitského zákon koncem loňského roku schválila i česká sněmovna. Poslanci se kvůli ruské invazi na Ukrajinu celkem snadno shodli na tom, že sankční zákon proti lidem, kteří porušují lidská práva, země potřebuje. Ne vždy to ale bylo tak snadné. Tato kniha popisuje strhující příběh o tom, proč a jak celý zákon vznikl. Příběh amerického miliardáře Billa Browdera, který při podnikání v Rusku narazil na praktiky místních oligarchů a chtěl se bránit. Jím najatý právník Sergej Magnitsky ale umírá po týrání v moskevském vězení a Browder se pustí do boje s Ruskem. Nečekejte žádné paragrafy, příběh tohoto zákona je napínavý od začátku do konce a dost surově popisuje, jak putinovské Rusko funguje.

VELKÉ ČTENÍ

Musk chce mír s Rusy, naštval Izrael i uživatele Twitteru. Je odtržený od reality, či vizionář, který zachrání lidstvo?

3. 11. 2023 ▪ 15 min. čtení

Martin Ehl, hlavní analytik HN

Juraj Buzalka: Postsedliaci. Slovenský ľudový protest

V několika esejích slovenského antropologa český čtenář pochopí, proč nerozumí Slovensku, ačkoli si myslí, že Slováky z dob společného státu zná. Dají se tam najít odpovědi na otázky, proč Slováci považují normalizaci za pozitivní vývoj nebo proč je buditel Ľudovít Štúr vnímán jako Vinnetou a proč je to z hlediska dnešního vývoje slovenské společnosti špatně.

Jan Brož, redaktor HN

Eva Kubátová: Mexikopedie 2 

Tahle kniha je opravdu „hodně vostrá“: jalapeño, serrano, habenero, chipotle, chiltepín nebo třeba chile de árbol. O všech těchto druzích pálivých papriček se dočtete v druhém díle Mexikopedie od Evy Kubátové, která ve středoamerické zemi dlouhodobě žije. A nejen o nich. Kniha je koncipovaná abecedně. Pod každým písmenem se pak skrývá reportáž o nějakém mexickém fenoménu. Tedy Ch jako chilli, O jako obsidián, I jako indigo nebo L jako mexický wrestling Lucha libre. Za zmínku stojí i ilustrace Barbory Žižkové, díky kterým je kniha pestrá jako samo Mexiko. Autorka chystá celkem pět dílů, což značí, že poznat toho lze v Mexiku opravdu hodně.

Markéta Hronová, redaktorka HN

Michal Kašpárek: Hry bez hranic 

Pokud hledáte něco lehčího, ale nebaví vás romantické příběhy ani detektivky, dejte si Hry bez hranic. Je to taková sonda do internetové generace ypsilon. Jak mluví, kde se seznamují, jak přemýšlí. Částečně děsivá, ale některé pasáže člověka nutí k zamyšlení. A taky hodně čtivá. Hlavní hrdina je programátor, který se dostane do uprchlického tábora v době uprchlické krize. Původně tam nejede s ušlechtilými zájmy, ale...

Adam Kotrbatý, redaktor HN

Martin Groman: Kriegel – Voják a lékař komunismu 

V roce půlkulatých historických výročí vyšla kniha, která je takřka všechna dovede shrnout do jednoho lidského osudu. Už jen to by jako doporučení stačilo. Příběh Františka Kriegla, člověka, který v roce 1968 jako jediný nepodepsal Moskevský protokol o přijetí sovětské okupace, však nabízí daleko více než jen historický exkurz do 20. století. Je to mimo jiné také zamyšlení nad tím, že společnost a lidé, kteří ji tvoří, nejsou černobílí a až na výjimky se nedělí na padouchy a hrdiny. Na to jsme v době všelijakých malicherných konfliktů domnělého „dobra a zla“ na sociálních sítích zapomněli.

Vladimír Ševela, redaktor HN

Pankaj Mishra: Age of Anger 

Kde se bere nenávist vůči liberální demokracii a západním hodnotám a je vlna násilí posledních desetiletí – od McVeigha z Oklahoma City po řezníky ISIS – něčím, co nemá obdoby? Indický autor ukazuje, že vše už tu jednou bylo, a nástup samozvaných spasitelů a teroristů srovnává s událostmi z předchozích staletí: německým nacionalismem, italským šovinismem či ruským anarchismem a revolučním mesiášstvím. „Historie opisuje kruhy, místo aby kráčela vpřed,“ píše.

Veronika Capáková, redaktorka HN

Klára Vlasáková: Těla 

„Proměňuje tělo a veškerou vnitřní celistvost v hromádky bláta.“ Řeč je o mateřské lásce a knize Těla od Kláry Vlasákové. Autorka v ní popisuje s otevřeností bolestivý vztah a život osamělé stárnoucí Marie a její mladé dcery Rózy. Hlavní postava Marie nejenže stárne, nemá ani dostatek peněz a své tělo považuje za ohavné a příliš staré. Cítí, že je její život přehlédnutelný a nepotřebný. Tahle próza ukazuje tvrdou realitu – že těla starých žen přestávají být v určitém věku viditelná. Knihu doporučuji pro její upřímnost a surovost. Nad některými pasážemi budete ještě dlouho přemýšlet. 

Jan Prokeš, redaktor HN

Mick Conefrey: Everest 1922 

Příběh z dob, kdy ještě na vrchol nejvyšší hory světa nestály fronty turistů a její okolí nepřipomínalo skládku odpadu. Conefrey popisuje první pokus britské expedice v čele s Georgem Mallorym o dobytí Mount Everestu do nejmenšího detailu. Od vzrušujícího dobrodružství uplynulo loni sto let.

Tomáš Procházka, vedoucí zahraniční redakce a Víkendu HN

Veronika Hurdová: Agnes a Zakázaná hora 

Jsou dětské knížky, které baví jen děti. Nebo ty, které zase baví jen rodiče. Veronika Hurdová alias Krkavčí matka toužila napsat příběh, kterému by rozuměli děti i dospělí, který by byl napínavý a u kterého by čtenáři nebyli s to knížku odložit. Který by byl moudrý, ale ne přemoudřelý, který by dokázal stejnou měrou rozesmát jako rozplakat. A tak se zrodila Agnes. Napínavý příběh z džungle o cestě za vlastní jedinečností.

Kristýna Matějková, redaktorka HN

Olga Tokarczuk: Empusion 

Psal se rok 1913 a student Myeczisław Wojnicz onemocněl tuberkulózou. Odjel se proto léčit do vyhlášeného horského sanatoria v Görbersdorfu v dnešním Polsku, kde ihned po jeho příjezdu dojde k záhadné smrti. S dalšími pacienty tohoto výlučně pánského penzionu hlavní hrdina každý večer rozebírá, jak vnímají svět. Hlavním tématem jejich rozmluv nad záhadným likérem je přitom role ženy ve společnosti. Autorka Olga Tokarczuk jim do úst vkládá existující názory a myšlenky, které vyřkli myslitelé jako Friedrich Nietzsche, William Shakespeare, Tomáš Akvinský nebo Sigmund Freud. A to tak, že naprosto vynikne jejich absurdita.

Petr Honzejk, šéfkomentátor HN

Leoš Kyša: Sudetenland 

Máte rádi alternativní historii, dobré detektivky nebo akční nářez? Tak Leoš Kyša, který je známější pod pseudonymem František Kotleta, nabízí všechny tyhle tři dobroty v jednom. V Československu po válce neproběhlo vyhnání sudetských Němců, milion jich v pohraničí, hlavně na Bruntálsku, zůstal. A v tomhle alternativním světě začíná sametová revoluce. Probouzí se staré křivdy, objevují se tabule se starými německými názvy měst, začínají demonstrace. A do toho šup, vražda starého nácka propuštěného na Havlovu amnestii. Ve hře jsou prachy, domnělé nacistické poklady, konspirace, ale hlavně staré, prokreslenými postavami zosobněné nenávisti. Prostě jízda s intelektuální nadstavbou a překvapivou pointou. Sudetenland je kniha roku!

Jaroslav Mašek, šéfredaktor HN

Václav Smil: Jak svět doopravdy funguje 

Pamatujete malované knihy pro děti o věcech kolem? Nabízím učebnici, jak moderní svět funguje, ale pro dospělé. Je plná čísel a faktů o tak základních věcech, jako je zemědělství, beton, ocel a pochopitelně ropa. Proč se mi líbí? Protože na ty základy a jejich složitost často zapomínáme nebo se jim vůbec nevěnujeme. Žijeme v mobilních telefonech a dostatek levného jídla, energií či nových silnic bereme jako samozřejmost. Jenže není. Malá ochutnávka: na kilogram oblíbeného a zdravého tuňáka na vašem talíři se spotřebuje zhruba 2 až 2,5 litru nafty. Kapr vystačí se třemi deci, ale v globálním měřítku ho nikdo nejí. Dobrou chuť a čtení!

Gabriela Lukášková, editorka HN

Pavel „Pawluscha“ Novotný: Proč Alláh stvořil kalašnikov 

Kde se vzal první český islamistický radikál a jak těžké bylo opustit Pásmo Gazy? Proč Afghánistán miloval indické telenovely a čím v Egyptě začalo tzv. arabské jaro? Knihu po letech lenivého otálení sepsal reportér a nyní také redaktor HN Pavel Novotný známý jako Pawluscha. Jako novinář jezdil (nejen) do muslimské Asie roky a jeho kniha je spíše sledem historek než politologickým spiskem. Přesto popisuje události, které se stále propisují do světového dění, viz reportáž z palestinské Gazy.

Jakub Šídlo, editor HN

Catherine Nixey: The Darkening Age: The Christian Destruction of the Classical World

Římská říše před příchodem křesťanství bylo zkažené a kruté místo k životu. Teprve stateční křesťané, ať už apoštolové nebo později kněží a členové mnišských řádů, vyvedli Evropu z temnoty, na cestu k pokroku, vzdělanosti a humanismu. Takový je klasický narativ, který je bytostnou součástí naší civilizace, už téměř dva tisíce let křesťanské. Catherine Nixey, která vyučovala klasickou historii na Cambridgi a sama je dcerou mnicha a jeptišky, ale nabízí trochu odlišný pohled. Byli to totiž radikální křesťané, kteří vyháněli filozofy z Athén a rozprášili slavné školy, kteří ničili antické sochy a fresky, protože byly příliš obscénní nebo zobrazovaly obličeje falešných božstev, a byli to křesťané, kdo pálili knihy a mazali klasické texty, aby je přepisovali svými žalmy. A proč to všechno? Strach z ďábla, který se skrývá ve všem pohanském neboli nekřesťanském. Nixey zkrátka nabourává zažité vnímání o laskavém křesťanství a zkaženém Římu. A dělá to skvěle.

Pavel „Pawluscha“ Novotný, redaktor HN

David Miřejovský: Amerika na mušce

Sám má zbraně rád, přesto říká, že Spojené státy s nimi mají vážný problém. „Až příliš často se dostávají do rukou šílencům,“ píše David Miřejovský v knižní novince. Jako zpravodaj ČT měl za oceánem často možnost vidět, co zbraně dokážou. Ví, proč část Američanů nedá na vlastní kolty dopustit, zatímco jiní je nenávidí. David je zkušený žurnalista. Popisuje smutek příbuzných, kterým zavraždil blízké šílený střelec, i rozhořčení majitelů zbraní poté, co politici navrhli zákaz útočných pušek.

David Busta, vedoucí investiční rubriky HN

Jakub Dvořák: Průvodce pro pasivní investování

Když bude každý investovat přes burzovně obchodované fondy (ETF), dojde k totálnímu pokřivení trhu, nafouknutí bubliny, až nakonec splaskne. Letos vydaná kniha Průvodce pro pasivní investování napsaná investorem Jakubem Dvořákem se snaží podobné mýty vyvracet. Dvořákův spis vysvětlující, jak přesně jsou ETF tvořeny a jak se obchodují, se stal bestsellerem ale hlavně pro své praktické rady. Začínající investoři se dozvědí, jak poskládat z fondů portfolio, a to nejen teoreticky. Průvodce vyjmenovává konkrétní ETF, které stojí za to v portfoliu mít. Kniha nezapomíná ani na otázky týkající se daní.

Ondřej Charvát, redaktor HN

Oliver Burkeman: Čtyři tisíce týdnů

Motivačních knih, jak toho stihnout v omezeném čase co nejvíce, je celá řada. Loni vydaná kniha Čtyři tisíce týdnů na to jde jinak: radí, že všechno opravdu stihnout nemusíte. Její název vychází z průměrné doby života člověka přepočtené z roků na týdny. Autor vyslovuje řadu myšlenek, jež se lidem posedlým produktivitou nebudou líbit. Burkeman říká, že snaha „mít vše hotovo“ je vždycky marná, protože se prostě všechno stihnout nedá. A že často zakrývá hlubší problémy člověka. Ačkoliv se s knihou jako mírný workoholik nedokážu ztotožnit zcela, některé tipy jsou užitečné a třeba rovnou před Vánoci se hodí – nesnažte se mít vždy kompletně čistý stůl od práce, protože si toho někdo všimne a hned vám tam naloží další. 

Milan Mikulka, vedoucí byznysového oddělení HN

Pavel Dobrovský a kolektiv: 50 let videoher

Skupina lidí kolem časopisu Level přichází s druhou speciální knihou. Loni to byla série rozhovorů s herními vývojáři O hrách a lidech, v novince 50 let videoher se věnují víc než stovce největších herních legend jako GTA, Command & Conquer, Age of Empires, Baldur’s Gate, Civilization, Worms… Každé hře je věnován prostor 4–10 stran zahrnujících zajímavé příběhy z vývoje hry, původní rozhovory s jejich tvůrci a zhodnocení dopadu a vlivu dané hry na celou branži. Podobně jako v případě první knihy jde o nadčasový dárek pro všechny, kteří hráli nebo hrají videohry a po které bude stát za to sáhnout do poličky i za pár let.

Extratip redakce HN

Otakar Schön: Zápisky začínajícího solárníka

Jak se od prvotních myšlenek dostat k prvním vlastním kilowattům? O tyto informace se s vámi na stránkách HN několik měsíců dělil redaktor Otakar Schön. Nyní celá série vychází i v knižní podobě. Najdete tu průvodce celým procesem stavby elektrárny. Od úvah o tom, jaké parametry by měla elektrárna mít, až po praktické rady a upozornění na potíže, které se objevily později. Knihu můžete objednat na HN.cz/solarnik.