Odezva na očkování bývá úzce zacílená. Nejenže vakcína proti žloutence nechrání před spalničkami, ale očkování proti jednomu typu chřipky neúčinkuje proti jiným chřipkovým virům. Očkovací látky doplácejí na to, že se snaží co nejvíce napodobit molekuly, jež na sobě nese původce choroby. Nabudí tak sice vysoce účinnou, ale zároveň silně specifickou obranu. Pokud dojde u mikroba ke změně molekul, na něž je vakcína zacílena, očkování se může míjet účinkem. To je důvod, proč je každoročně nutné inovovat vakcíny proti vysoce proměnlivým virům, jako je třeba původce covidu.

Některé vakcíny však mají překvapivě široký účinek. Patří k nim očkovací látka proti tuberkulóze známá jako Bacillus Calmette–Guérin (BCG). Tvoří ji oslabené bakterie druhu Mycobacterium bovis, ale očkovaným lidem může dodat zvýšenou odolnost i vůči virovým infekcím, včetně chřipky, covidu nebo žluté zimnice. Podobně vyvolávají obranu se širším záběrem také vakcíny proti obrně nebo spalničkám. Tým amerických vědců vedený Palim Pulendranem ze Stanford University představil na stránkách vědeckého časopisu Science vakcínu, jaká nemá šíří svého záběru obdoby.

Zbývá vám ještě 80 % článku

Co se dočtete dál

  • Jaké složky vakcína obsahuje.
  • Proč nemá šíří svého záběru obdoby.
  • Co ji teď čeká.
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Všechny články v audioverzi + playlist
Předplatit za 40 Kč
Máte již předplatné?
Přihlásit se

Baví vás moderní technologie? To byste si neměli nechat ujít newsletter Týden s technologiemi, díky kterému dostanete do téměř pravidelného pátečního e-mailu to nejzajímavější dění a produktové novinky za celý týden.