Když Knihovna Václava Havla věnovala pondělní večer diskusi nad literárním dílem Boualema Sansala, nebylo to náhodou. O respektovaném francouzsko-alžírském spisovateli se v současné době diskutuje nejen v zemích, s nimiž je bytostně spjat, ale i na mezinárodní scéně.
Petici za jeho propuštění z alžírského vězení, kde se ocitl v polovině listopadu, podepsala řada spisovatelů včetně nositelů Nobelovy ceny Salmana Rushdieho, Orhana Pamuka nebo Annie Ernauxové, přidal se mezinárodní PEN klub. Znepokojení také vyjádřil francouzský prezident Emmanuel Macron, zatímco pařížský nakladatel Antoine Gallimard pro Sansala shání právní pomoc, organizuje sbírku… Dopis s žádostí o milost poslaly alžírskému prezidentovi také spisovatelovy dcery, které žijí v České republice.
Dvě životní kapitoly
„Vždyť jsem skoro poloviční Čech,“ řekl Boualem Sansal v rozhovoru, který poskytl v roce 2012 Hospodářským novinám. Byla to sice úsměvná nadsázka, ale založená na realitě. V dobách, kdy se Československo i Alžírsko hlásily do takzvaného tábora socialistických zemí, přijel totiž na studijní pobyt do Prahy a seznámil se tady s mladou antropoložkou. „Zamilovali jsme se. Odjeli jsme spolu do Alžírska a žili tam. Jenže v jednu chvíli začala být situace komplikovaná, ani ne pro mě a pro ni, ale pro naše děti. Rozhodli jsme se, že se s dcerami vrátí. Já zůstal,“ líčil okolnosti, jež jej dodnes propojují s Českou republikou, byť má už druhou rodinu.
Až do svých pětapadesáti ovšem Boualem Sansal nebyl spisovatelem, ale živil se jako ekonom, ředitel podniku či vysoký státní úředník. „Mysleli jsme si tehdy, že vědecký rozvoj ekonomiky je důležitý. Pro zemi, kulturu, demokracii i pro blahobyt lidí,“ vysvětloval svůj postoj, na kterém setrval až do občanské války. Ta vypukla na přelomu let 1991–1992 a vše se změnilo. „Před námi byla zásadní, ale podivná otázka: podporovat islamisty, nebo diktátory? Jak bojovat proti náboženství, které bylo náboženstvím našich rodičů?“ popisoval. „Hodně lidí zemřelo, emigrovalo. Někteří opustili své ideje. Každý si vybral svou cestu. Já jsem začal psát.“
Petr Kellner dříč a génius, či totální záporák? Jak vznikala hra o nejbohatším Čechovi a proč každý vnímá jeho obraz jinak
Druhá kapitola v jeho životě začala s debutovým románem Le Serment des barbares (Přísaha barbarů; česky nevyšlo). Ve francouzském nakladatelství Gallimard, jež knihu vydalo v roce 1999, tehdy autorovi nabídli pseudonym, ale odmítl. Vzhledem k tomu, že v textu kritizoval situaci ve své vlasti, musel vědět, co jej čeká. „Osvobodil jsem se,“ komentoval lapidárně vyhazov z ministerstva a netrápil se ani tím, že jeho knihy byly v Alžírsku hned zakázány.
Od té doby napsal řadu románů, povídek a esejů, získal prestižní literární ceny, ale postoj cenzorů se nezměnil. Ani Sansalův. Nebál se kritizovat oklešťování občanských svobod v Alžírsku, při návštěvě Izraele odsoudil také teroristické hnutí Hamás, až mu pořadatelé Prix du roman arabe odmítli vyplatit prémii spojenou s oceněním. Respektovaný autor byl nakonec 16. listopadu 2024, pár měsíců poté, co mu bylo uděleno francouzské občanství, zatčen na alžírském letišti. Respektive zmizel, a až po týdnu alžírská agentura APS oznámila, že se nachází ve vazbě a hrozí mu vězení za údajné „zpochybnění národní suverenity“.
Co to přesně znamená? Má to souvislost se sporem Alžírska a Maroka o Západní Saharu, v němž se Francie před nedávnem ústy svého prezidenta postavila na stranu Maroka a Boualem Sansal zveřejnil obdobný názor? Na tyto otázky nejsou odpovědi. Autorův právník Francois Zimeray, jenž nedostal vstupní vízum do Alžírska, jen zjistil, že Sansal byl vyslýchán „protiteroristickými“ žalobci a hrozí mu až doživotní vězení.
Petice i sbírka
Pod online petici za propuštění osmdesátiletého spisovatele, který trpí rakovinou a více než tři měsíce je v pravděpodobně v absolutní izolaci, se podepsaly tisíce lidí. Stále na ni přibývají jména. Zprávy z Alžírska jsou přitom až zmatené. Boualem Sansal podle některých zdrojů určitý čas pobýval ve vězeňské nemocnici, ale zda jeho léčba pokračuje? Není jisté. Ve francouzském tisku se objevily zprávy, že 17. února zahájil protestní hladovku, což zpochybňují alžírská média, vedou se také spory o tom, zda odmítl advokáta a chce se bránit sám, anebo k tomu je nucen okolnostmi.
„Vůbec nevíme, co se s ním děje. Nemůžeme se s ním spojit, telefonní číslo nefunguje,“ říkají jeho dcery, které žijí v Česku (redakce HN nezveřejňuje jejich jména s ohledem na bezpečnost) a obávají se o nemocného otce. Napsaly tedy alžírskému prezidentovi Abdalu Madžídovi Tabbúniovi a žádají o udělení milosti, „jakožto projevu humanitárního, nepolitického a lidského gesta“. Dopis putoval do prezidentské kanceláře prostřednictvím našeho velvyslanectví. Česká diplomacie také celý případ sleduje, a jak redakci ujistili zástupci ambasády v Alžíru, snaží se rodině pomoci.
Na diskusi v pražské knihovně Václava Havla oznámili představitelé Světa knihy, že na letošním veletrhu bude Cena Jiřího Theinera, která vyzdvihuje osobnosti bojující za svobodu slova, udělena Boualemu Sansalovi. Spisovatele lze podpořit i skrze veřejnou sbírku na helloasso.com.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
