Cukrovka, alzheimer, deprese a provokativní otázka: Zažene civilizační choroby genetická úprava lidského embrya?

Některé nepřímé důkazy jsou velmi silné, třeba když najdete v mléce pstruha,“ říkával americký filozof Henry David Thoreau. Pro harvardského neurologa Josepha Arboleda-Velasqueze byl takovým „pstruhem v mléce“ dobrovolník, jehož tělo popíralo zákonitosti onemocnění Alzheimerovou chorobou. Nesl si ve své dědičné informaci jasný ortel v podobě mutace označované jako PSEN1-E280A. Stejně postižení lidé začínají trpět demencí ve věku kolem 45 let a nedožívají se šedesátky. Jenže tenhle senior se těšil v 73 letech překvapivé duševní svěžesti. Genetici odhalili, že ho chrání vzácná mutace genu RELN. Není to jediná mutace schopná zastavit devastaci mozku Alzheimerovou chorobou. Podobnou moc má třeba takzvaná christchurchská varianta genu APOE3.

Vzácné varianty genů chrání i před cukrovkou druhého typu, kardiovaskulárními chorobami, schizofrenií či duševními depresemi. Mezinárodní tým vedený bioinformatikem Peterem Visscherem z University of Queensland v australském Brisbane přichází s provokativní studií. Vědci v ní spočítali, co by lidstvu přineslo cílené vnesení vzácných ochranných variant genů do dědičné informace lidských embryí. Z analýzy Visschera a spol. publikované vědeckým časopisem Nature vyplývá, že by lidé získali výraznou ochranu před řadou vážných onemocnění už při vnesení desítky vzácných protektivních variant dědičné informace.