Po muzikálu Branický zázrak, románu Bohemia a knížce povídek Světakrásy by se už skoro dalo předpokládat, že se Jan Svěrák namlsal, ukojil své méně známé umělecké sklony a zase se rád vrátí k filmu. Jenže chyba lávky.
Komedii Dobré ráno s Findou, která bude mít za týden pražskou premiéru v divadle Bravo! a s níž předtím už objel několik měst, nejen že napsal a nastudoval s herci (například s Annou Polívkovou, Ondřejem Sokolem, Alenou Dolákovou...), ale sám v roli stárnoucího profesora Háječka alternuje s Janem Vlasákem.
„Největší obavy jsem měl ze dvou věcí. Jestli se dokážu naučit text a jestli mě bude slyšet. Nechtěl jsem, aby na mě ze dvacáté řady volali: Nahlas!“ říká s úsměvem pro HN. Na doporučení kolegů tedy chodil na lekce jevištní řeči k profesorce Evě Spoustové na pražskou DAMU. „Myslel jsem si také, že budu mít trému, ale na předpremiérách jsem zjistil, že nejsem na jevišti za Jana Svěráka, ale docenta Háječka a vůbec se nestydím. Je to starej, trochu potrhlej vědec, takže to, co dělá, není moje ostuda.“ Hned napoprvé si ovšem Jan Svěrák nemohl vzpomenout na text. „Tak jsem šel s pravdou ven: ‚Vím, že mám teď něco říci, ale fakt nevím co.‘ Diváci se zasmáli a jelo se dál.“
„Snažíme se neřvat a nedupat.“ Jan Svěrák se pustil do divadla a užívá si na jevišti i v hledišti
Mimochodem – třeba při dubnové předpremiéře v Plzni se zaplněné hlediště smálo po většinu času, pohotově reagovalo na repliky směřující k tématům, jež právě dnes leckomu zvedají krevní tlak, ostří rétoriku, anebo vhánějí slzy do očí (to podle nátury) a vlastně i rozdělují rodiny, společnost.
„Mladou generaci paralyzuje obava o budoucnost života na planetě, dorazila k nám nová vlna touhy po rovnoprávnosti, objevují se dosud neznámá pohlaví a my často nevíme, jak se k nim chovat, protože ani náš rodný jazyk pro ně ještě nemá tvary. Jsme rozděleni do názorových klanů a domluva se zdá nemožná, jelikož se neposloucháme, ale okřikujeme,“ píše se v programové brožurce k představení a přesně o tom je také řeč na jevišti, respektive v kulisách televizního studia, kde se každý den v 6.00 vysílají zprávy, tlachá s pop hvězdičkami i operními divami, vědci i aktivisty, sběrateli i pábiteli a přitom se samozřejmě vaří, peče, smaží. Byť toto východisko není – s ohledem třeba na sérii Dobré ráno, Brno! – zrovna překvapivé, Jan Svěrák na jeho půdorysu vystavěl svébytnou komedii. „Divadlo je svobodný prostor, kde se smí a mělo by se mluvit i o citlivých tématech,“ říká. „Je to jen hra, ale důležitá, umožňuje nám vidět se z odstupu a z jiného úhlu, než bychom čekali nebo si i přáli. A když je taková sebereflexe spojena s úlevným smíchem, tak by to mohlo být i trochu hojivé.“
A jak tedy léčba zabírá? Jakmile zrovna nehraje „s týmem“ na jevišti, pozorně sleduje reakce v hledišti. „Když jsem dokončil film, chodil jsem se dívat, jestli diváky baví, nebo ne. Ale podíval jsem se jednou, dvakrát a víc už jsem nemusel, protože to bylo stejné. Ale když se divadlo dozkouší a začne se hrát, vzrůšo teprve začíná. Je to jako sledovat přímý přenos mistrovství v hokeji. Nevíte, jestli vyjdou přihrávky, někdo neudělá chybu, je to teď a tady, naživo.“
Celý rozhovor s Janem Svěrákem si můžete přečíst ZDE.
Jan Svěrák: Dobré ráno s Findou
DIVADLO, premiéra v divadle Bravo!, 23. a 24. 5., repríza 13. 6.
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist