Byl jsem on, teď budu ona. Je genderový nesoulad skutečný problém, nebo móda? A jak to vidí sami trans lidé?

Transgenderová nákaza, transgenderová horečka, transgenderový aktivismus. Tyto pojmy se objevují v knize Nevratné poškození od americké autorky Abigail Shrierové, jejíž překlad měl vyjít na začátku dubna v nakladatelství Na stole, spadajícím pod Albatros Media. Několik dní před vytištěním ale nakladatelský dům oznámil, že knihu zabývající se kriticky nárůstem případů mladých lidí, kteří se hlásí k jinému pohlaví, než s kterým se narodili, nevydá.

„Podle našeho názoru se dívá na citlivou a zároveň složitou problematiku příliš jednostranně,“ tlumočí ve svém e-mailu postoj Albatros Media mluvčí Jana Fikotová. Podle ní zpráva o připravované knize vyvolala „velké množství negativních reakcí od našich čtenářů i od odborné veřejnosti“. Kdo z odborníků Nevratné poškození kritizoval, však nakladatelství odmítá prozradit. Nyní sporné dílo hodlá pustit na český trh jiná nakladatelská firma, a to Bourdon bývalého ministra školství a financí za ODS Ivana Pilipa. Ten si však nechává pootevřená zadní vrátka, když v rozhovoru pro Novinky.cz prohlásil, že knihu vydá, „pokud se neobjeví zcela zásadní argument pro to, aby nevyšla“. 

Osud publikace, která by jinak zřejmě prošla bez větší pozornosti, se tak začal mimo jiné řešit ve veřejnoprávním rozhlase, kde se redaktorka otázala, zda původní a v Česku zcela nezvyklé rozhodnutí poslat ji do stoupy není příkladem takzvané cancel culture. Na tom, zda by publikace vyjít měla, či ne, se neshodnou ani zástupci transgender komunity. Jsou v ní lidé jak s úředně změněnou rodovou identitou, tedy ti, kteří podstoupili kastraci, respektive sterilizaci, ale také ti, kteří operaci odmítli, a přesto žijí v jiné genderové roli, než do které se narodili. Donedávna se místo trans lidé používalo označení transsexuálové, odborníci ale dnes od tohoto pojmu upouštějí.