Jen si to zkuste představit. Nebo si to ani představovat nemusíte, že. Žijete si poklidný stereotypní život. V krásném domě s velkou zahradou, v pohodové čtvrti. Každé ráno vydatná snídaně s manželkou, každý den univerzita, poloprázdná posluchárna a stejné tváře studentů, které se vám občas – ale jen občas – podaří zaujmout (když je třeba řeč o zebrách). Každý den stejná pracovna, stejní kolegové a děkan, taky stejné a – přiznejme si – utopické plány, jak dopíšete konečně tu svou knihu, odpoledne pak zase domů, večeře, televize, sklenka vína, někdy i sex.

Je to poklidný život, ale vy prostě nemáte tak nějak koule na to se víc do toho všeho obout. Stojíte radši stranou než ve středu, díváte se zpovzdáli než zblízka a vždycky se snažíte dohodnout. Snad jen ta zatracená kolegyně, které se podařilo otisknout článek v časopise Nature, vás dokáže nadzvednout. Anebo snobští sousedé, kteří vás celé roky nepozvali na svůj vyhlášený večírek. A pak samozřejmě puberťačky a ty jejich mobily nad talířem! Na ty je v rodině Matthewsových vyhlášen přísný zákaz.

Jenže právě doma to taky začne. Nejprve se o Paulovi Matthewsovi zdá jeho dceři, pak jeho bývalce, posléze mu o tom, jak prochází jejich sny, vyprávějí studenti, sousedi, až jej začínají poznávat lidé v kině, v restauraci, na ulici. Aniž by se o to jakkoliv přičinil, stává se celebritou. Divnou celebritou, to si uvědomuje. Ale když mu dva zruční marketingoví specialisté řeknou, že je „momentálně nejzajímavější člověk na planetě“, a nabídnou mu spolupráci se značkou Sprite (vezme-li její produkty s sebou do oněch snů) anebo s Barackem Obamou, není divu, že mu začne ujíždět jaksi půda pod nohama.

„Je to ten poslední člověk na světě, u kterého byste čekali, že o něm budou všichni snít,“ komentoval tuhle roli Nicolas Cage a označil ji za jednu z nejlepších, kterou v kariéře čítající více než sto filmů, dostal. A právě na skvělý výkon Cage, proměněného v maskérně takřka k nepoznání, vsadil norský scenárista a režisér Kristoffer Borgli ve svém debutu v angličtině. Moc dobře udělal. Cage je roztomile ošoupaný v plandavém svetru a retro péřovce, smutně trapný při rodinných diskusích a neobratný v intimních situacích, ale taky s postupem doby dramatický, hysterický a děsivý. Každopádně drží vysokou laťku i tempo, a to i v pasážích, kdy snímek přece jen trochu ztrácí na dechu. A když jej ve finále zase popadne, nejste si už ničím jisti. Byla to komedie, drama, horor? Záleží na vás. 

To se mi snad zdá / Dream Scenario (USA 2023)

FILM, scénář a režie Kristoffer Borgli, distribuce Aerofilms, v českých kinech od 11. ledna

kultura, TSMSZ
Foto: Aerofilms

Zajímají vás další kvalitní články z Hospodářských novin? Výběr těch nejúspěšnějších posíláme každý všední den večer v našem newsletteru 7 v SEDM, který si můžete zdarma přihlásit.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist
za 40 Kč nebo za 80 Kč
Navíc mobilní aplikace
a web bez reklam