Shodit nadbytečná kila patří v západním světě ke koloritu počátku roku. Zhruba čtyřicet procent lidí, kteří se rozhodli zhubnout, začíná s odtučňovacími procedurami v lednu. V prosinci jich startují boj s nadváhou či obezitou pouhá dvě procenta. Konec roku je z hlediska nadváhy a obezity dokonce „krizovým obdobím“, protože během svátků lidé často naberou tělesný tuk, kterého se pak už dokážou zbavit jen zčásti. Prosincový sklon k lenošení a konzumaci dobrot může mít objektivní příčiny, protože krátké dny a nevlídné počasí nelákají k pohybu venku a sportování. Svou roli zřejmě sehrává i zimní zvýšená produkce hormonu melatoninu, který snižuje intenzitu lidského metabolismu. Odolnost k vánočním pokušením se přitom ukazuje jako silně individuální. Někdo prostě svodům neodolá. I z toho je jasné, že pro úspěšné hubnutí jsou důležité nejen procesy v našich útrobách, ale také to, co se odehrává v mozku.
Odborníci dnes vnímají nadváhu a obezitu jako komplexní problém, na kterém se zdaleka nepodílí jen trávicí trakt zpracovávající stravu, ale svou roli tu hrají i mozková centra regulující pocity hladu a sytosti. Stále větší pozornost věnují bakteriím sídlícím ve střevech, souhrnně označovaným jako mikrobiom. Přitom se ukazuje, že bakteriální osádka střev velmi důrazně promlouvá do aktivit mozku. Mikroby, trávicí trakt a mozek tak tvoří osu, která zásadním způsobem určuje, jak úspěšně bojujeme s nadváhou či obezitou nebo jak se nám daří udržovat zdravou tělesnou hmotnost.
Tým čínských lékařů vedených Qiang Zengem z pekingského Národního výzkumného centra geriatrických onemocnění sledoval komplex změn, jež se odehrávají v těle obézních dobrovolníků hubnoucích během odtučňovací kúry. Výsledky jejich výzkumu zveřejnil vědecký časopis Frontiers in Cellular and Infection Microbiology.
Dieta upravuje mikrobiom
Vědci získali ke spolupráci 25 obézních dobrovolníků, které podrobili dvouměsíčnímu režimu dietního stravování tzv. přerušovanou restrikcí energie. První měsíc strávili účastníci studie pod dohledem lékařů. Střídavě jedli jeden den stravu, která plně kryla jejich potřeby energie a živin, a další den porce s redukovaným obsahem energie. Po týdnech snižovali lékaři energii v „hladových dnech“ nejprve na dvě třetiny, poté na polovinu, následně na třetinu a v závěru na čtvrtinu plné potřeby. Druhý měsíc už strávili dobrovolníci doma, kde střídali stravu plně kryjící potřeby jejich organismu s porcemi se silně redukovaným obsahem energie. V průběhu experimentu odebírali lékaři účastníkům studie vzorky krve pro běžné testy a vzorky stolice pro stanovení skladby střevního mikrobiomu. Kromě toho absolvovali také vyšetření mozku funkční magnetickou rezonancí.
Kdy kila navíc ničí klouby? Problémy se výrazně zvyšují od konkrétní hranice, léky mohou ublížit
Účastníci studie zhubli v průměru o necelých osm kilo, což představovalo asi osm procent jejich původní tělesné hmotnosti. V těle se jim snížil obsah tuku a zlepšení vykázaly také výsledky krevních testů. Poklesly hladiny glukózy, cholesterolu a enzymů signalizujících poškození jater. Vyšetření funkční magnetickou rezonancí odhalilo pokles aktivity mozkových center zodpovědných za pocit hladu. Zklidnila se i centra, jejichž zvýšená činnost vyvolává u obézních lidí vztah k jídlu podobný závislosti na návykových látkách.
Dramatickou přestavbu prodělal střevní mikrobiom. Ubylo v něm běžných bakterií Escherichia coli. Jak uvádějí Zeng a jeho spolupracovníci ve své studii, vysoké počty této bakterie a některých dalších mikrobů jsou časté u lidí, kteří mají sníženou aktivitu center v kůře levého čelního mozkového laloku. Míra aktivity této části mozku odráží sílu motivace ke zhubnutí.
„Zdravý, vyvážený mikrobiom je klíčem k vyvážené energetické bilanci organismu a k udržení zdravé tělesné hmotnosti,“ konstatuje Qiang Zeng. „Naopak, nezdravá skladba mikrobiomu mění naše stravovací návyky tím, že zasahuje do činnosti center podílejících se na vzniku závislosti.“
Léky coby vědecký průlom
Bakterie střevního mikrobiomu mají řadu možností, jak metabolismus lidského organismu posunout ke zdravé tělesné hmotnosti nebo naopak k obezitě. Mikroby rozkládají živiny, které člověk přijímá s potravou, a mění je na látky zasahující do funkcí mnoha buněk lidského těla. K nejznámějším bakteriálním metabolitům s těmito vlastnostmi patří mastné kyseliny s krátkým řetězcem, sekundární žlučové kyseliny a metabolity aminokyseliny tryptofanu. Některé z těchto látek působí přímo na buňky střeva a mízních uzlin přiléhajících k trávicímu traktu a mění jejich „nastavení“. Jiné bakteriální metabolity dráždí nervy ve střevu a ty pak přenášejí vzruchy až do mozku. Další látky doputují ze střeva do mozku poté, co prostoupí stěnami cév a dostanou se do krve. Změna v aktivitách mozku pak má za následek změnu stravovacích návyků jak co do množství, tak i do skladby potravy. Zdravý mikrobiom například zahání chuť na vysokokalorické potraviny. Kruh všech procesů se uzavírá tím, že změny jídelníčku formují skladbu střevního mikrobiomu.
Střevní bakterie obézních lidí navozují v organismu podmínky pro další tloustnutí. Usnadňují například metabolismus a vstřebávání látek, které jsou jinak pro člověka nestravitelné. Lékaři proto zvažují, že by některé pacienty s obezitou mohli léčit transplantací stolice lidí se zdravou tělesnou hmotností. V současnosti ale vkládají větší naděje do nových léků imitujících hormony, jejichž prostřednictvím získává lidský organismus z útrob signál o nasycení. O převratu, který slibují při boji s obezitou a s ní souvisejících onemocnění, svědčí fakt, že vědecký časopis Science vyhlásil tyto léky za vědecký průlom roku 2023.
S nástupem nových preparátů proti obezitě neztrácí zdravý životní styl na významu. Zvyšuje účinnost léčby a potlačuje její nežádoucí vedlejší účinky, jako je nevolnost, bolest hlavy a únava. Po skončení léčby je zdravý životní styl nezbytný pro udržení zdravé tělesné hmotnosti. Bez toho se mikrobiom a mozek vrátí k „obéznímu nastavení“ a těžce shozená kila jdou opět nahoru.
