Když se ráno po večírku probudíte a zajdete si na záchod, jediným spláchnutím anonymně odešlete informaci, co vše jste si minulý večer dali. „K odpadní vodě lze přistupovat jako ke zředěnému vzorku moče,“ vysvětluje Věra Očenášková z pražského Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka, která se v rámci výzkumných projektů věnuje stanovování obsahu drog, léků a dalších látek v odpadních vodách. „Na čistírně odpadních vod samozřejmě nedokážeme identifikovat konkrétní jedince nebo přesný počet lidí, kteří danou látku užili, ale dostaneme poměrně dobrou představu o uživatelských trendech či lokalitách.“ Právě sledování spotřeby návykových látek dalo na přelomu tisíciletí vzniknout novému oboru: epidemiologickému přístupu k odpadním vodám (wastewater‑based epidemiology). „Odpadní voda je cenným odrazem skutečnosti, získáváte celkový přehled o chování lidí. Nejste limitováni tím, kdo se nechá otestovat, a nedochází ke zkreslení údajů, jako například v dotaznících,“ vyjmenovává pozitiva této metody Očenášková.

Zbývá vám ještě 80 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Všechny články v audioverzi + playlist
Máte již předplatné?
Přihlásit se