Když se ráno po večírku probudíte a zajdete si na záchod, jediným spláchnutím anonymně odešlete informaci, co vše jste si minulý večer dali. „K odpadní vodě lze přistupovat jako ke zředěnému vzorku moče,“ vysvětluje Věra Očenášková z pražského Výzkumného ústavu vodohospodářského T. G. Masaryka, která se v rámci výzkumných projektů věnuje stanovování obsahu drog, léků a dalších látek v odpadních vodách. „Na čistírně odpadních vod samozřejmě nedokážeme identifikovat konkrétní jedince nebo přesný počet lidí, kteří danou látku užili, ale dostaneme poměrně dobrou představu o uživatelských trendech či lokalitách.“ Právě sledování spotřeby návykových látek dalo na přelomu tisíciletí vzniknout novému oboru: epidemiologickému přístupu k odpadním vodám (wastewater‑based epidemiology). „Odpadní voda je cenným odrazem skutečnosti, získáváte celkový přehled o chování lidí. Nejste limitováni tím, kdo se nechá otestovat, a nedochází ke zkreslení údajů, jako například v dotaznících,“ vyjmenovává pozitiva této metody Očenášková.

Zbývá vám ještě 80 % článku
Předplatné bez reklam první 2 měsíce za 80 Kč
  • Veškerý obsah HN.cz
  • Mobilní aplikace
  • Bez reklam
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Články v audioverzi + playlist
  • Možnost kdykoliv zrušit
Máte již předplatné? Přihlásit se