U malých hráčů neukazujeme skóre a „krotíme“ rodiče, říká šéf Českého florbalu. A sní o halách se zážitky lepšími než v obchoďáku

V sobotu večer vstupují české florbalistky soubojem s Dánkami do domácího mistrovství světa. Obhajovat budou bronzové medaile, které před dvěma lety vybojovaly v Singapuru. Florbal se od svých začátků v 90. letech výrazně posunul a v Česku už víc lidí hraje aktivně pouze fotbal.

Žen a dívek, které sportu s děravým plastovým míčkem propadly, je ale stále poměrně málo. Prezident Českého florbalu Daniel Novák v rozhovoru vysvětluje, proč se trend snaží změnit třeba tím, že se u nejmladších kategorií neukazuje skóre. 

Ve florbale se pohybujete od roku 1998, kdy jste začal hrát za Nymburk. Proč jste se rozhodl pro sport, který byl v té době doslova v plenkách?

Jsem z generace, která vyrůstala na sídlišti a hodně sportovala. Nymburk je sportovní město a já zde dělal hokej, tenis, basketbal nebo volejbal. Kromě toho jsme na sídlišti hráli hokejbal s tenisákem. No a jednou jsme zjistili, že existuje i plastový míček a že se s ním v Praze hraje mistrovství světa. Šli jsme se podívat a šíleně nás to chytlo. Založili jsme oddíl, já jsem tehdy podnikal, takže jsem také sháněl do klubu finance. Začalo se nám dařit, a tak jsme se postupně dostali až do druhé nejvyšší soutěže, což považuji na tehdejší dobu za naše maximum. Takže náš nymburský klub vznikl díky sportovní inspiraci prvního mistrovství světa, které se v roce 1998 hrálo v Praze.