Cokoliv bude potřeba. Tři Draghiho slova, díky nimž se euro před deseti lety znovu narodilo

Euro se v posledních dnech dostávalo do titulků zpravodajství hlavně kvůli tomu, že na krátkou dobu mělo menší hodnotu než americký dolar. To je symbol, protože podobně slabá byla společná evropská měna naposledy před dvaceti roky. Vývoj kurzu samozřejmě odráží spoustu faktorů od růstu ekonomiky (v USA je vyšší) přes inflační tlaky a odhodlání centrální banky bojovat s nimi zvyšováním sazeb (jestřábi v americkém Fedu jsou nyní podstatně silnější než v Evropské centrální bance) až po geopolitická rizika. A ta jsou pro euro vzhledem k blízkosti Evropy k ukrajinskému bojišti a s ohledem na léta budovanou závislost řady zemí na surovinách dodávaných ruským agresorem nevyhnutelně přítěží.

Samotné kolísání kurzu ani dočasná oslabení existenci eura neohrožují. Co by se ale měně, která není na světě ještě ani čtvrtstoletí, mohlo stát osudným, je bankrot některého z velkých států eurozóny způsobený ztrátou důvěry investorů. Toto nebezpečí bylo v roce 2012 přímo hmatatelné. Odvrátit jej dokázal tehdy ještě celkem neokoukaný šéf Evropské centrální banky (ECB) Mario Draghi. Šlo o takový zlom, že ho německá Bundesbanka řadí mezi nejdůležitější okamžiky v historii společné měny.