Tropičtí netopýři si i po čtyřech letech vzpomněli na zvuk, kterým jim vědci signalizovali potravu

Jihoamerický listonos žábožravý patří do širšího příbuzenstva našich netopýrů. Jméno mu dal plochý výrůstek na čenichu a pestrý jídelníček, v němž nechybí ani žáby či ještěrky. Překvapivě dobrou dlouhodobou paměť těchto živočichů nyní odhalil tým bioložky May Dixonové z panamského Smithsonian Tropical Research Institute ve studii publikované vědeckým časopisem Current Biology.

Lovící listonos bedlivě naslouchá. Kořist, vedle žab například kobylky, se mu prozrazuje typickými zvuky. A listonos si dobře pamatuje i hlasové projevy jedovatých druhů, třeba ropuchy ušaté, a vyhýbá se jim. Dlouhodobá paměť mu tedy přijde vhod. Potřebuje však i zapomínat. Přemíra starších informací mu ztěžuje vybavování si čerstvějších vzpomínek a komplikuje mu rozhodování.