Před 113 miliony roků se nad dnešní Brazílií proháněli ptakoještěři z rodu Tupandactylus. Jejich kožnatá křídla měla rozpětí kolem pěti metrů a hlavu jim zdobila podivná plachta natažená mezi dva dlouhé kostní výběžky. Jedna tenká kost trčela ptakoještěrovi z temene kolmo vzhůru, druhá směřovala z týlu dozadu. Kožnatá membrána se upínala na tyto kosti podobně jako lodní plachta na stěžeň a ráhno a tvořila na hlavě zvířete jakýsi hřeben vysoký kolem čtyřiceti centimetrů. Mezinárodní tým paleontologů vedený Mariou McNamarovou z irské University College Cork prozkoumal novou, skvěle zachovanou fosilii ptakoještěra z rodu Tupandactylus a ve studii publikované v předním vědeckém časopise Nature předložil důkazy o tom, že tohoto tvora vybavila příroda peřím.

Zbývá vám ještě 90 % článku
Předplatné bez reklam první 2 měsíce za 80 Kč
  • Veškerý obsah HN.cz
  • Mobilní aplikace
  • Bez reklam
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Články v audioverzi + playlist
  • Možnost kdykoliv zrušit
za 80 Kč s mobilní aplikací
a bez reklam nebo za 40 Kč bez mobilní aplikace
a s reklamou
Máte již předplatné? Přihlásit se