Na stěnách studoven visí kreslený portrét Švejka i olejová podobizna císaře Františka Josefa I. Jedna z místností vyučujících sloužila před sto lety rodákovi z Příbora na Moravě, světoznámému psychologovi Sigmundu Freudovi. V budově bývalé nemocnice v centru Vídně, kde se dnes nachází Institut slavistiky s katedrou bohemistiky, zakopáváte o připomínky společné česko-rakouské historie na každém rohu.
Dnes tu češtinu studuje kolem 80 lidí. Bezmála stejný počet studentů jiných oborů dochází na výuku mateřské řeči Jaroslava Haška či Bohumila Hrabala v rámci jazykových kurzů. Z velké části jde o studenty z rodin s českými kořeny či ze smíšených manželství. „Nefalšovaných“ Rakušanů je mezi nimi pomálu, ale narazíte tu na ně také.
Zbývá vám ještě 95 % článku
Co se dočtete dál
- Jaké byly okolnosti vzniku nejstarší katedry bohemistiky ve Vídni a co Marie Terezie ohledně výuky češtiny rozhodla ještě předtím?
- Proč se rakouský podnikatel rozhodl v české dceřiné firmě se zaměstnanci mluvit česky a jak se jazyk naučil?
- Jeden z rakouských bohemistů, pracovník spolkového kancléřství, napsal stať o stereotypech v názorech některých Rakušanů na Čechy. Jaké jsou podle něj příčiny těchto postojů?
Vyberte si přístup na míru
Předplatné Hospodářských novin
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
HN měsíční
90 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 329 Kč
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
Máte již předplatné?
Přihlaste se
