Na stěnách studoven visí kreslený portrét Švejka i olejová podobizna císaře Františka Josefa I. Jedna z místností vyučujících sloužila před sto lety rodákovi z Příbora na Moravě, světoznámému psychologovi Sigmundu Freudovi. V budově bývalé nemocnice v centru Vídně, kde se dnes nachází Institut slavistiky s katedrou bohemistiky, zakopáváte o připomínky společné česko-rakouské historie na každém rohu.  

Dnes tu češtinu studuje kolem 80 lidí. Bezmála stejný počet studentů jiných oborů dochází na výuku mateřské řeči Jaroslava Haška či Bohumila Hrabala v rámci jazykových kurzů. Z velké části jde o studenty z rodin s českými kořeny či ze smíšených manželství. „Nefalšovaných“ Rakušanů je mezi nimi pomálu, ale narazíte tu na ně také.

Zbývá vám ještě 95 % článku
Číst dál za 40 Kč na první dva měsíce
Nebo zkuste předplatné bez reklam a s mobilní aplikací za 80 Kč.
Máte již předplatné? Přihlaste se

Co se dočtete dál

  • Jaké byly okolnosti vzniku nejstarší katedry bohemistiky ve Vídni a co Marie Terezie ohledně výuky češtiny rozhodla ještě předtím?
  • Proč se rakouský podnikatel rozhodl v české dceřiné firmě se zaměstnanci mluvit česky a jak se jazyk naučil?
  • Jeden z rakouských bohemistů, pracovník spolkového kancléřství, napsal stať o stereotypech v názorech některých Rakušanů na Čechy. Jaké jsou podle něj příčiny těchto postojů?

Nahlédněte do zákulisí dění v Evropě a sledujte českou stopu v Bruselu. Odebírejte nejlepší newsletter v Česku věnovaný EU Ředitelé Evropy. Připravuje ho pro vás každý týden Ondřej Houska.