Na stěnách studoven visí kreslený portrét Švejka i olejová podobizna císaře Františka Josefa I. Jedna z místností vyučujících sloužila před sto lety rodákovi z Příbora na Moravě, světoznámému psychologovi Sigmundu Freudovi. V budově bývalé nemocnice v centru Vídně, kde se dnes nachází Institut slavistiky s katedrou bohemistiky, zakopáváte o připomínky společné česko-rakouské historie na každém rohu.
Dnes tu češtinu studuje kolem 80 lidí. Bezmála stejný počet studentů jiných oborů dochází na výuku mateřské řeči Jaroslava Haška či Bohumila Hrabala v rámci jazykových kurzů. Z velké části jde o studenty z rodin s českými kořeny či ze smíšených manželství. „Nefalšovaných“ Rakušanů je mezi nimi pomálu, ale narazíte tu na ně také.
Co se dočtete dál
- Jaké byly okolnosti vzniku nejstarší katedry bohemistiky ve Vídni a co Marie Terezie ohledně výuky češtiny rozhodla ještě předtím?
- Proč se rakouský podnikatel rozhodl v české dceřiné firmě se zaměstnanci mluvit česky a jak se jazyk naučil?
- Jeden z rakouských bohemistů, pracovník spolkového kancléřství, napsal stať o stereotypech v názorech některých Rakušanů na Čechy. Jaké jsou podle něj příčiny těchto postojů?
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
