Jako za Stalina. Putin je přímou hrozbou pro Západ, ten má ale teď jednu velkou výhodu

Kde se Rusko zastaví? Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj má jasno. „Jakmile tahle bestie začne žrát, chce víc, víc a víc,“ varoval Západ už před měsícem v rozhovoru pro americkou televizi ABC News. „Teď jsme to my, na vás přijde řada hned po nás.“ Co v Moskvě plánují, s jistotou vědět nemůžeme – ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi do hlavy nevidíme. Zelenskyj tvrdí, že Putin má jasně vypracovaný plán útoku na některou ze zemí Severoatlantické aliance a chce ho provést, jakmile k tomu bude mít příležitost. Zatím se zdá, že ukrajinský prezident přehání, je tu ale jiná, širší otázka: máme se bát víc než v době studené války, kdy Západ soupeřil se Sovětským svazem a blokem jím ovládaných národů, tedy i Čechů? Je současná hluboká krize vztahů mezi Ruskem a Západem, kam dnes, naštěstí, patříme i my, nebezpečnější, než byla studená válka?

Přední americká historička Mary Sarotteová, odbornice na období po konci studené války, si myslí, že ano. „Slýcháme, že pokud by mezi Západem a Ruskem došlo k nové studené válce, bylo by to tragické. Jenže výrazem toho, v jak temných časech nyní žijeme, je fakt, že tato představa je mylná. Vznik nové studené války by ve skutečnosti byl ještě snesitelným vyústěním situace,“ napsala Sarotteová v nedávno vydané knize Před pádem a po něm: Světová politika a konec studené války. S tímto tvrzením přitom přišla ještě před ruskou invazí na Ukrajinu, tedy dříve, než Putin prokázal, že je schopen o agresi nejen mluvit, ale také ji provést.

HN proto oslovily špičkové odborníky na dějiny studené války s otázkou, jestli nám opravdu nyní hrozí větší nebezpečí než v době studené války, kdy dvě supervelmoci, Spojené státy a Sovětský svaz, soupeřily o dominanci nad světem. A zeptaly se jich také, jestli je namístě teze, že pokud by naše budoucí vztahy s Ruskem měly podobu nějakého permanentního napětí, které ale nepřeroste v přímý válečný střet, byl by to ještě přijatelný výsledek.