Když byly všechny hroby naplněny mrtvými, vykopali velké jámy kolem města a kladli tam mrtvoly. Později už neudrželi krok s narůstajícím počtem umírajících, a tak strhli střechy věží v opevnění a házeli tam těla. Naplnili téměř všechny věže mrtvolami a znovu je zakryli střechami. Do města se odtud šířil děsivý zápach…“

Tak líčí byzantský historik Prokopios z Kaisareie situaci v Konstantinopoli poté, co tam na jaře roku 542 v lodích s obilím doputovaly také krysy nakažené morem. Smrtící choroba se v té době šířila Středomořím už rok.

V metropoli Byzantské říše řádila poté zhruba čtyři měsíce. Onemocněl i císař Justinián, který však měl štěstí a uzdravil se. Situace ve městě byla kritická. Oběťmi moru plnili zoufalí obyvatelé i koráby, které pak posádky vlečných lodí odtáhly dál od pobřeží a tam tyto „plovoucí hřbitovy“ zapálily. Podle Prokopia mor denně zabíjel v Konstantinopoli až 10 tisíc lidí. Epidemiologové považují tato čísla za přehnaná, ale i tak odhadují, že ve městě mohlo umírat denně 5000 lidí.

Zbývá vám ještě 80 % článku

Co se dočtete dál

  • Co víme o „justiniánském moru“ a „černé smrti“?
  • Co vědci zkoumali?
  • Kde se dnes mor vyskytuje?
Předplatné bez reklam první 2 měsíce za 80 Kč
  • Veškerý obsah HN.cz
  • Mobilní aplikace
  • Bez reklam
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Články v audioverzi + playlist
  • Možnost kdykoliv zrušit
za 80 Kč s mobilní aplikací
a bez reklam nebo za 40 Kč bez mobilní aplikace
a s reklamou
Máte již předplatné? Přihlásit se

Zajímají vás další kvalitní články z Hospodářských novin? Výběr těch nejúspěšnějších posíláme každý všední den večer v našem newsletteru 7 v SEDM, který si můžete zdarma přihlásit.