Když se před šesti lety Ester Adamcová z Kamenné Lhoty u Ledče nad Sázavou chystala do první třídy, její rodiče řešili, do jaké školy by měla nastoupit. Ke klasickému školství byli skeptičtí. „V podstatě se příliš nezměnilo od dob, kdy jsme do školy chodili my,“ říká její otec, pětačtyřicetiletý David Adamec, který pracuje jako realitní developer. Rodičům vadilo hlavně to, že se žáci ve školách učí ve velkých kolektivech, takže učitel nemá šanci věnovat se jim individuálně. „Místo aby se děti podporovaly v tom, v čem jsou dobré, musí dohánět to, co jim nejde, takže všechny směřují k průměru. Učivo je zastaralé, stále vede memorování místo toho, aby žáci látce porozuměli v kontextu,“ vypočítává Adamec hlavní výtky.
Ještě na vás čeká 90 % článku. S předplatným HN můžete začít číst bez omezení a získáte plno dalších výhod!
Máte již předplatné? Přihlaste se.
Nebo si kupte jen tento článek za 19 Kč.
Nákup jednoho článku
Zadejte e-mailovou adresu
Zadejte e-mailovou adresu. Zadaná e-mailová adresa je ve špatném formátu.
Máte již účet? Přihlaste se.
Na e-mailovou adresu vám pošleme potvrzení o platbě. Zároveň vám založíme uživatelský účet, abyste si článek mohli po přihlášení kdykoliv přečíst.
Přihlaste se
Zdá se, že už se známe
Pod vámi uvedenou e-mailovou adresou již evidujeme uživatelský účet. Přihlaste se.
Nemáte ještě účet? Zpět na zadání e-mailu »
Jste přihlášen jako
Na e-mailovou adresu vám pošleme potvrzení o platbě.