Německo vyhlásilo válku Rusku, odpoledne plovárna: Jak se dnes vyhnout naivitě, která svět přivedla do nejdůležitější války dějin

Tyhle věty jsou víc než 70 let staré, ale přesto pasují i na naši současnost. „V dlouhém období míru se vytratil smysl pro tragické stránky života,“ uvažoval ve své disertaci Henry Kissinger o světě před rokem 1914. „Zapomnělo se, že státy mohou zaniknout, že společenské otřesy mohou být nenapravitelné.“

Jestli někdo zapomněl opravdu dokonale, byl to spisovatel Franz Kafka. Považte, co vše jednoho letního dne prožil! Nastoupil do špatné tramvaje, zabloudil, zmeškal předem domluvený telefonát. A aby toho nebylo málo, druhého dne si zašel na výstavu, jenže se mu nelíbila. O těchto soukromých lapáliích se rozepsal ve svém deníku. Zmínit, byť jedním jediným slovem, politiku, to mu vůbec nepřišlo na mysl. Nestaral se o ni. Tím méně pomýšlel na možnost, že by měla politika během chvilky jeho život a život jeho okolí zpřeházet vzhůru nohama. Naivní? Rozhodně: Oním dnem, kdy Kafka láteřil nad svými všedními starostmi, byl 28. červen roku 1914. Den zavraždění rakousko-uherského následníka trůnu Františka Ferdinanda d’Este a jeho ženy Žofie v Sarajevu.

Kafka, ponořen do svého vlastního světa, si možná ani nevšiml zpráv o atentátu vystavených za výlohami obchodních domů. Ale rozhodně nebyl sám, kdo byl přesvědčen, že o nic nejde, že z politiky nemůže pro jeho život vzejít nic podstatného. Ale proč by nás to dnes mělo zajímat? Hned z několika důvodů. Kdyby v roce 1914 nevypukla válka, náš dnešní svět by byl úplně jiný. Nedošlo by k druhé světové válce, nikdo by neznal Hitlera ani Stalina, Československo by buď nevzniklo vůbec, nebo za zcela jiných podmínek. A co je ještě důležitější, náš současný svět se nápadně podobá tomu, jak vypadala Evropa v roce 1914. To není nějaká laciná zkratka, ale analogie, která zaměstnává nejlepší mozky naší současnosti. Zažehne i teď někdo jiskru, z níž vypukne světový požár? A co dělat, aby k tomu nedošlo? 

Velká politika? Nezájem: Franz Kafka ponořen do vlastního světa

AI ilustrace: Shelfie.cz

Napsal jsem o tom knihu. Jmenuje se Strůjci apokalypsy: Kdo může za nejdůležitější válku dějin? Není to žádná suchá historie plná letopočtů. Snažím se v ní vysvětlit motivace, obavy, obsese a cíle lidí, kteří v roce 1914 rozhodli o tom, že bude válka. Klíčová válka – první světová válka byla „první pohromou dvacátého století, pohromou, v níž měly původ všechny ostatní“, jak to vyjádřil historik Fritz Stern. Jak by svět vypadal, kdyby se atentátník Gavrilo Princip v Sarajevu netrefil? A málo se ví, že Německo bylo v první světové válce k vítězství mnohem blíž než Hitler v té druhé. Jak by pak vypadala Evropa a jak by se v ní žilo Čechům? I o tom je moje kniha. Je pro každého, kdo chce rozumět tomu, jak se rodí osudové chyby a proč je tahle otázka znepokojivě aktuální i dnes. Objednat si ji můžete na Shelfie.cz.