Antivax je ve skutečnosti variací náboženské víry. Racionálními argumenty ho porazit nelze

Psychologové, marketéři a politici se přou, jak přesvědčit lidi, kteří se nechtějí nechat očkovat, aby svůj postoj přehodnotili. Někteří doporučují pozitivní motivaci: zdůrazňování benefitů pro jednotlivce, jejich blízké i celou společnost. Jiní sázejí na motivaci negativní: neočkované má přimět k vakcinaci ztížený nebo znemožněný přístup k zábavě nebo ke službám. Oba přístupy mají jedno společné: opírají se o racionální argumenty. Jenže co když je to slepá cesta? Co když o argumentaci a fakta vůbec nejde? Zatvrzelost řady antivaxerů a jejich neochota přijmout jakákoli vědecká vysvětlení naznačují, že antivakcinační postoj má blíže k pseudonáboženské víře, kterou racionálními argumenty vyvrátit nelze. Pokud to tak je, nacházíme se v ještě větším průšvihu, než se zatím soudilo. Nabízím indicie, které tomu naneštěstí nasvědčují.

Kde se bere antivaxerská víra

V Česku je značná poptávka po víře, samozřejmě nikoli té institucionalizované, spojené se standardními církvemi. Tato víra je v tuzemsku takřka mrtvá. Poptávka je po víře v „něco“, co má vyšší smysl a hodnotu než každodenní pachtění. Češi jsou „něcisté“, jak to trefně formuloval katolický kněz Tomáš Halík. V našem případě je podstatné, že takto neinstitucionálně lze věřit nejen v „něco“, ale i proti něčemu. Je to dokonce snazší. Víra založená na negaci neklade na člověka žádné nároky, přesto si „věřící“ může připadat, že je povznesen do vyšších sfér. Konkrétně to může vypadat takto: „Vakcína je zlo a my proti němu bojujeme, tudíž jsme dobří, osvícení, požehnaní. A náš život konečně získává smysl.“