Po skončení druhé světové války prohlásil německý atomový fyzik a nobelista Werner Karl Heisenberg, že mu chyběla jen trocha uranu, aby se v jeho reaktoru B8 rozhořela jaderná reakce. Fungující reaktor by produkoval plutonium a z něho by bylo možné vyrobit atomovou bombu. Pro Německo to byla jediná šance, protože alternativní cestu k atomové bombě obohacením uranu odsunuli němečtí vědci na vedlejší kolej a nevěnovali se jí.

Vyhlídky Německa na atomovou bombu byly i v případě Heisenbergova úspěchu mizivé. Pokusy s reaktorem B8 proběhly v posledních týdnech války. I kdyby se řetězová reakce rozhořela, Němci by nestihli získat dostatek plutonia pro sestrojení bomby. Nyní se ukázalo, že Heisenberg by byl odsouzen k nezdaru, i kdyby se mu podařilo získat všechen uran, jenž byl tehdy v Německu pro tyto účely k dispozici.

Zbývá vám ještě 80 % článku

Co se dočtete dál

  • Kdy se otevřela cesta k odhalení tajemství německého atomového reaktoru?
  • Co ukázalo modelování?
  • K čemu podle vědce vedlo vědomí, že Němci na atomové bombě usilovně pracují?
Vyberte si přístup na míru Předplatné Hospodářských novin
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
Vyzkoušet za 45 Kč
HN měsíční
90 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 329 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
Koupit za 90 Kč
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
Koupit na rok
Máte již předplatné? Přihlaste se

Nahlédněte do zákulisí dění v Evropě a sledujte českou stopu v Bruselu. Odebírejte nejlepší newsletter v Česku věnovaný EU Ředitelé Evropy. Připravuje ho pro vás každý týden Ondřej Houska.