V současném korporátním světě existuje jen málo konceptů, které by požívaly takové úcty jako kreativita. Je prezentována jako jedna ze stěžejních lidských schopností, jakýsi klíč k přežití v neustále se měnícím prostředí. Když v roce 2010 dělala společnost IBM globální průzkum mezi více než 1500 generálními řediteli, z jejich odpovědí vyplynulo, že kreativita je „nejdůležitější vůdčí vlastnost pro úspěch v podnikání“.

Partnerství pro dovednosti 21. století, což je výbor zastupující americkou Národní asociaci pro vzdělávání, tamní ministerstvo školství a několik předních technologických společností, včetně Applu, Microsoftu a Cisca, zase zařadilo kreativitu mezi čtyři základní schopnosti potřebné k úspěchu v životě, a to spolu s komunikací, spoluprací a kritickým myšlením. Světové ekonomické fórum pro změnu před šesti lety prohlásilo kreativitu za „jedinou dovednost, která vás na trhu práce zajistí do budoucna“.

Zbývá vám ještě 80 % článku

Co se dočtete dál

  • Jak se stalo, že se z kreativity stala vlastnost, kterou je možné měřit, trénovat, a dokonce vyžadovat od řadového pracovníka v továrně či kanceláři?
  • Co ve své knize kritizuje Samuel W. Franklin?
  • Kdy se termín „kreativita“ stal běžnou součástí našeho slovníku?
Vyberte si přístup na míru Předplatné Hospodářských novin
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
Vyzkoušet za 45 Kč
HN měsíční
90 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 329 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
Koupit za 90 Kč
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
Koupit na rok
Máte již předplatné? Přihlaste se

Zajímají vás další kvalitní články z Hospodářských novin? Výběr těch nejúspěšnějších posíláme každý všední den večer v našem newsletteru 7 v SEDM, který si můžete zdarma přihlásit.