V současném korporátním světě existuje jen málo konceptů, které by požívaly takové úcty jako kreativita. Je prezentována jako jedna ze stěžejních lidských schopností, jakýsi klíč k přežití v neustále se měnícím prostředí. Když v roce 2010 dělala společnost IBM globální průzkum mezi více než 1500 generálními řediteli, z jejich odpovědí vyplynulo, že kreativita je „nejdůležitější vůdčí vlastnost pro úspěch v podnikání“.
Partnerství pro dovednosti 21. století, což je výbor zastupující americkou Národní asociaci pro vzdělávání, tamní ministerstvo školství a několik předních technologických společností, včetně Applu, Microsoftu a Cisca, zase zařadilo kreativitu mezi čtyři základní schopnosti potřebné k úspěchu v životě, a to spolu s komunikací, spoluprací a kritickým myšlením. Světové ekonomické fórum pro změnu před šesti lety prohlásilo kreativitu za „jedinou dovednost, která vás na trhu práce zajistí do budoucna“.
Co se dočtete dál
- Jak se stalo, že se z kreativity stala vlastnost, kterou je možné měřit, trénovat, a dokonce vyžadovat od řadového pracovníka v továrně či kanceláři?
- Co ve své knize kritizuje Samuel W. Franklin?
- Kdy se termín „kreativita“ stal běžnou součástí našeho slovníku?
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace







