Ticho, prosím. Jak nás hluk moderního světa nepřetržitě mučí a zkracuje nám život

Na Štědrý den roku 1989 se v hlavním městě Panamy odehrávala bizarní scéna. Před vatikánské velvyslanectví dorazila kolona amerických armádních vozidel Humvee vybavených reproduktory a spustila ohlušující rockový koncert. Tenhle vánoční dárek byl určen pro panamského vojenského vůdce Manuela Noriegu. Neměl ho ale potěšit, nýbrž vypudit zpoza zdí velvyslanectví, za nimiž se zabarikádoval poté, co prezident George Bush starší napadl Panamu.

Noriegu tehdy Američané obviňovali z obchodu s drogami a také z manipulace s výsledky voleb v roce 1989. Playlist vojákům zajistila Southern Command Network, americká vojenská rozhlasová stanice ve Střední Americe. Obsahoval hity vybrané pro jejich ironický podtext, včetně skladby I Fought The Law od skupiny The Clash, Panama od rockové kapely Van Halen, All I Want Is You od U2 či If I Had A Rocket Launcher od Bruce Cockburna. Hlavní roli ale sehrály písně kapel Guns N’ Roses a The Doors. Rocková produkce duněla nepřetržitě tři dny, než byla tahle hudební válka zastavena kvůli protestům Svatého stolce. Do jaké míry přispěla rocková muzika ke kapitulaci milovníka opery Noriegy, k níž došlo 3. ledna 1990, lze jen spekulovat. Americká armáda každopádně podobný postup aplikovala i v dalších letech.

Když v únoru 1993 obklíčili příslušníci bezpečnostních složek a armády areál v Texasu patřící sektě Branch Davidians ve snaze zatknout jejího vůdce Davida Koreshe, během 51 dní obléhání prý celé noci pouštěli nejen popovou hudbu, ale třeba i zvuky proudových letadel či pištění zabíjených králíků. V roce 2010 pro změnu Američané v boji proti Tálibánu nasadili hity kapel Metallica a Thin Lizzy.