Vpádů saharského prachu do střední Evropy jsme v poslední době zažili hned několik. Ohlásí se nažloutlým, oranžovým až načervenalým zákalem oblohy a následně i popraškem na karoseriích aut. Majitelé solárních elektráren počítají ztráty způsobené sníženým výkonem zaprášených panelů. Zvýšené koncentrace jemných částic ve vzduchu pociťují astmatici. Početný mezinárodní tým vedený Kasparem Dällenbachem z Paul Scherrer Institutu ve švýcarském Villigenu si položil otázku, zda a nakolik přísun pouštního prachu do Evropy sílí. Výsledky studie, na níž se z České republiky podílela Petra Pokorná z Ústavu chemických procesů Akademie věd, otiskl vědecký časopis Nature.
Co se dočtete dál
- Jak se hodnoty změnily?
- Jaké dopady na zdraví pouštní prach má?
- A jaké má naopak důležité role?
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.








