Muž bez chyb, jak udělat z Česka vlivnou zemi nebo jak si užít šampionát ve fotbale: naše knižní tipy pod stromeček

Bývaly doby, kdy nejlepší čeští spisovatelé byli zároveň novináři. Jaroslav Seifert, Karel Čapek, Jan Neruda… A třeba Ernest Hemingway byl zpočátku úspěšnějším novinářem než spisovatelem.

Ani na okamžik nesrovnáváme dnešní novináře s těmito velikány. Novináři ale i dnes běžně píšou knihy. Zpravidla se nejedná o prózu nebo poezii, byť i takové příklady najdeme. Lidé z médií jsou obecně kompetentnější k jinému druhu literatury, k tomu, který má čtenářům pomoci lépe porozumět světu, v němž žijí. V dnešní době, kdy se hroutí řada jistot, na něž jsme bývali zvyklí, je to možná důležitější než kdykoliv v posledních několika desetiletích. Jistou měrou jsme k tomu vlastními knižními publikacemi přispěli i v HN a další chystáme. V tomto článku vás ale upozorníme i na opravdu skvělou produkci kolegů z prestižních světových médií.

Když se řekne Evropa nebo Evropská unie, převládá toto hodnocení – ekonomická stagnace oproti Spojeným státům nebo Číně, slabost na mezinárodní scéně, obrovský dluh z hlediska vlastní obranyschopnosti. Víceméně je to vše pravda. Ale důležitější přece je, co s tím? A jakým způsobem máme na tyto objektivní nedostatky reagovat my Češi? Takovou analýzu nabízíme v knize Bruselský diktát: aneb co školy o EU neučí, která svým názvem odkazuje na náš úspěšný podcast. Čechům jako by pořád dělalo problém uvědomit si, kde žijí – uprostřed Evropy. V posledku budou jen tak bohatí, úspěšní a bezpeční, jak bohatá, úspěšná a bezpečná bude Evropa.

„Tahle kniha není ani trochu o tabulkách, rozpočtovém rámci pro léta 2021 až 2027, ani o tom, má-li Slovinsko osm nebo devět europoslanců (má jich devět, ale opravdu na tom nezáleží),“ píše můj spoluautor Michal Půr v úvodu. Je to přesně tak – důležité je, jak vážně berou Evropu domácí politici, jakou prioritu z ní udělají pro domácí úředníky. O ničem jiném onen pověstný vliv v Bruselu není. Je to o to aktuálnější, že se v naší zemi brzy ujme funkce nová vláda. Jak se představitelé nové koalice k evropské politice, která je ve skutečnosti politikou domácí, postaví? Jen kritika, nebo i schopnost argumentovat a přesvědčovat ostatní?

Proč jsme napsali knihu a proč byste si ji měli přečíst, obzvlášť kvůli tomu, co se děje ohledně voleb

23. 10. 2025 ▪ 4 min. čtení

Zatímco kniha jménem Bruselský diktát se soustřeďuje hlavně na české působení v EU, Martin Ehl, hlavní analytik HN, vysvětluje dění kolem nás šířeji. „Česko není malá země, a kdyby to čeští politici uměli, dokázala by lépe využít svých předností v dnešním světě, kde čím dál víc rozhoduje síla,“ konstatuje ve své knize Probouzení. Dozvíte se třeba, co pro Česko znamená proměna globalizace. A je možné, že v Evropě v příštích letech vypukne velká válka?

Každý dělá chyby, a máte-li na svých bedrech obří zodpovědnost, mívají chyby katastrofální následky. O to větší respekt si zaslouží ti, kteří se v této situaci prakticky vždy rozhodli správně. Patří mezi ně někdejší americký poradce pro národní bezpečnost Zbigniew Brzezinski, vysvětluje jeho nový životopis Zbig: The Life of Zbigniew Brzezinski, America's Great Power Prophet, jehož autorem je novinář Edward Luce. I Brzezinski, který sloužil za prezidenta Jimmyho Cartera v letech 1977 až 1981, chyboval. Ale v tom podstatném měl pravdu jako málokdo. Samozřejmě nikoliv díky náhodě, ale proto, že celý život opravdu detailně studoval Sovětský svaz a komunistický blok. Klíčovým poučením proto je, že aby se politik mohl rozhodnout správně, musí se obklopit lidmi se skutečně hlubokou znalostí přátel i protivníků. Brzezinski takovým mužem byl. Kolik takových Brzezinských budou mít k dispozici Američané, pokud uspěje současné tažení Trumpovy administrativy proti univerzitám? A kolik špičkových znalců Ruska, Číny, západní Evropy nebo Blízkého východu vyprodukuje podfinancované české školství?

V Česku si taky málo uvědomujeme, že svět se stále méně točí kolem Západu. Pochopíme to, přečteme-li si knihu dalšího novináře Hala Brandse. Jmenuje se příznačně: Eurasijské století.
Ale dost už politiky nebo ekonomiky – vždyť v roce 2026 bude mistrovství světa ve fotbale. Jestli s českou účastí, to teprve uvidíme, ale mistrovství světa je svátkem bez ohledu na to. Novinář Simon Kuper byl osobně na všech šampionátech od roku 1990. Vzpomíná na ně v knize Horečka mistrovství světa.

A na jaké knihy se těšit? Třeba na tu, která vám vysvětlí, že kdyby nedošlo k první světové válce, žili bychom v úplně jiném světě. Nepoznali bychom Hitlera, Stalina nebo holokaust, nejspíš by nevzniklo Československo. Málo se taky ví, že v první světové válce měli Němci mnohem blíž k vítězství než ve druhé. I to by znamenalo úplně jinou Evropu, než v jaké nyní žijeme. Knihu v rámci edice HN právě teď píše autor tohoto článku.