Více než padesát nových maleb a kreseb představuje v pražské Galerii Václava Špály malířka, sochařka a ilustrátorka Erika Bornová. Výstava Stíny horkého léta Traudi Schönfeld zahrnuje volný cyklus autorčiných děl inspirovaných konkrétním místem. Tím je dům v Sudetech, který s rodiči kdysi obývala i dospívající Traudi, ve 30. letech aktivní členka Svazu německých dívek.

Výstavou, jejíž název odkazuje k baladickému filmu Františka Vláčila zasazeného do doby krátce po válce, Erika Bornová potvrzuje, že příběhy, které prostřednictvím svých děl vypráví, bývají uhrančivě přitažlivé a zčásti také znepokojivé.

Kolektivní paměť místa propojila Bornová tentokrát s osobními prožitky. Dům ve Šluknovském výběžku dnes patří její rodině a malířka si tu zřídila svůj druhý, „venkovský“ ateliér. V domě a nejbližším okolí začala objevovat stopy po původních obyvatelích, především copaté Traudi, člence nacistické organizace BDM (Bund Deutsche Mädel). „O ní i jejích rodičích, což prý byli mimochodem antifašisté, jsem se něco málo dočetla v místní kronice, nezachovaly se už ale žádné fotografie,“ říká výtvarnice.

Návštěvníky výstavy tak čekají Traudiny fiktivní portréty, ale i kresby předmětů, které v domě zůstaly „po Němcích“. Námětem maleb se stala také těla rozmanitých živých i neživých tvorů, kteří dům a jeho okolí zabydlili bez ohledu na lidskou přítomnost. 

Právě příroda a její věčný koloběh byly pro Eriku Bornovou významnou inspirací. „Ve sklepě našeho domu žijí například velcí pavouci – mety temnostní. Desítky pavoučic tu ve tmě střeží stovky svých kokonů visících ze stropu. Když tam jdu třeba návštěvě pro víno, mety prchají a pak se zas vracejí. Je to děsné, ale i fascinující. Když jsem překonala počáteční odpor, ukázalo se, že všichni ti malí a zdánlivě křehcí tvorové mají v sobě sílu, důstojnost a krásu. Jejich životy jsou oproti našim krátké, ale zároveň jsou věční. Čím blíž na ně hledíme, tím víc je to zřejmé,“ popisuje Bornová osminohé spoluobyvatele domu.

Kresby černým pískem, netopýr i myší kostřička

Na výstavě spatříme kresby hrnečku, stoličky i fiktivní podobizny copaté německé dívky. Nakresleny jsou černým pískem – symbolickým materiálem, z něhož se věci vynořují a mohou v něm časem zase zmizet. A pak jsou tu zvířata a hmyz – netopýr, pavoučice s kokony, uschlý lišaj, nalezený parůžek či myší kostřička. Autorka je zachytila pomocí akrylu, pastelu, uhlu, písku a metalických vodovek, takže její díla magicky září. Jejich formáty jsou někdy komorní, někdy přesahují i dva metry.

01 Erika Bornova z cyklu Hmyz 1 foto KANT
Erika Bornová, z cyklu Hmyz
Foto: KANT

Menší kresby ztvárnila Bornová na přírodním papíře z himálajských rostlin, jehož barva a struktura výsledné dílo dotváří. Součástí výstavy je i replika uniformy Svazu německých dívek. Nenápadný černobílý kroj „zdobí“ nezbytná nášivka se svastikou připomínající zlověstnou, smrtelně jedovatou tarantuli…

Od polystyrenu zpět k malbě

„Po mnohaleté sochařské práci jsem se naplno vrátila k malbě,“ říká Erika Bornová, jejíž tvorbě nikdy nechyběl humor, osobitý výtvarný jazyk ani odvaha kráčet po vlastní umělecké cestě.

Původně vystudovaná malířka se přes třicet let věnovala tvorbě originálních soch z polystyrenu. Ten podle Bornové strukturou připomíná mramor, pro ženu sochařku měl však navíc tu výhodu, že ho zvládla nosit do svého nuselského ateliéru v šestém patře. „Polystyren byl dlouho má láska, jedno mé oko ale v poslední době ztratilo část prostorového vidění, takže jsem se při sochání najednou každou chvíli řízla,“ vysvětluje. A dodává, že malbu a kresbu ale vlastně nikdy neopustila. Dokládají to i její předchozí volné cykly Rostliny, Vodní bytosti a Křehká smrt věnované tajuplným tvorům mikrosvěta a vodních hlubin. Částečný oční handicap ji také inspiroval k sérii více než šedesáti pronikavých autoportrétů.

Erika Bornová (*1964), dcera proslulého výtvarníka a ilustrátora Adolfa Borna, patří k nejvýraznějším českým umělkyním silné generace 80. let 20. století. Její díla jsou zastoupena ve sbírkách Národní galerie PrahaGalerie hlavního města Prahy (GHMP)Alšovy jihočeské galerie, Galerii Klatovy Klenová, COLLETT Prague Munich, Wannieck Gallery, Zámku Mikulov a také v mnoha kolekcích soukromých domácích i zahraničních sběratelů.

Erika Bornová: Stíny horkého léta Traudi Schönfeld

VÝSTAVA, Galerie Václava Špály, Praha, do 24. 8.

Zajímají vás další kvalitní články z Hospodářských novin? Výběr těch nejúspěšnějších posíláme každý všední den večer v našem newsletteru 7 v SEDM, který si můžete zdarma přihlásit.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist