Všecky šťastné rodiny jsou si navzájem podobny, každá nešťastná rodina je nešťastna svým způsobem. Tahle slavná úvodní věta z románu Anna Karenina od Lva Tolstého možná obsahuje hlubší pravdu, která přesahuje rodinné vztahy.

Nedávná studie optimismu totiž naznačuje, že podobný princip může platit i v lidském mozku: při přemýšlení o budoucích událostech se mozky optimistů chovají podobně, zatímco mozky pesimistů vykazují mnohem větší míru individuálnosti. Tento objev týmu z Univerzity v Kóbe může částečně vysvětlit, proč jsou optimisté vnímáni jako společenštější – možná sdílejí společnou představu o budoucnosti. Výsledky studie, publikované v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences USA, pomáhají vědcům lépe pochopit rozdíly mezi optimismem a pesimismem v mozkové činnosti, což by mělo zajímat nás všechny, kteří nahlížíme na svět přes hodně tmavé brýle – optimismus je totiž spojen s lepším fyzickým i mentálním zdravím.

Zbývá vám ještě 90 % článku

Co se dočtete dál

  • Co přesně vědci sledovali.
  • Proč optimismus neznamená, že lidé negativní události vnímají pozitivněji.
  • V čem je dobré být spíše pesimistou.
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Všechny články v audioverzi + playlist
Předplatit za 40 Kč
Máte již předplatné?
Přihlásit se

Zajímají vás další kvalitní články z Hospodářských novin? Výběr těch nejúspěšnějších posíláme každý všední den večer v našem newsletteru 7 v SEDM, který si můžete zdarma přihlásit.