Časně zrána 14. července 1789 zaútočili Pařížané ozbrojení puškami a píkami z vyloupené královské zbrojnice na Bastilu. Po pěti hodinách bojů padl tento symbol královské zvůle do rukou povstalců. Pověsti o krutých podmínkách v Bastile však silně přeháněly. Ve skutečnosti se tu vězni těšili mnoha výsadám. Rebelové jich tu našli a osvobodili jen sedm – čtyři padělatele, dva duševně choré a šlechtice uvězněného na žádost jeho vlastní rodiny. Vpád davu do Bastily nepředstavoval nijak významné vítězství a rebelie mohla rychle vyšumět. Přesto odstartovala Velkou francouzskou revoluci. Konstituční monarchii nahradila republika a Prohlášení práv člověka a občana garantovalo všem rovná práva.
O tom, že dobytí zchátralé pevnosti určené k demolici přerostlo v revoluci, rozhodla povstání rolníků na venkově, která na sebe nenechala dlouho čekat. O jejich příčinách vedou historici dlouhé diskuse. Shodují se na neutěšené politické i ekonomické situaci. Země balancovala na pokraji státního bankrotu. Šlechta a duchovenstvo se těšily řadě privilegií včetně osvobození od daní a určovaly chod státu. Ve snaze udržet si své výsadní postavení úspěšně blokovaly jakékoli pokusy o reformy.
Beztak obtížnou situaci ve Francii zkomplikovaly následky rozsáhlé sopečné erupce na jihu Islandu. Poblíž města Klaustur se v roce 1783 otevřelo 135 kráterů a puklin, jež dostaly později jméno Laki. V následujících osmi měsících z nich vyteklo 14 kilometrů krychlových lávy a rozlilo se na ploše 2500 kilometrů čtverečních.
Co se dočtete dál
- Co se dělo během tzv. velkého strachu.
- Jakou metodu k hodnocení dobových informací o velkém strachu nasadil ekonom Antoine Parent.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
