To musí být chyba,“ povzdychl si genetik Svante Pääbo nad výsledky analýz prastaré dědičné informace. DNA pocházela z úlomku lidské kosti nalezené ruskými archeology v sibiřské Denisově jeskyni. V té střídavě žili neandertálci a naši přímí předci, pravěcí lidé Homo sapiens. Kůstka proto měla patřit jedněm, nebo druhým. Z výsledků genetických analýz však vyplývalo, že náležela úplně jinému druhu pravěkého člověka, o jehož existenci neměl do té doby nikdo nejmenší tušení. Opakované čtení DNA chybu vyloučilo a mezi naše předky se tak v roce 2010 zařadil další zástupce rodu Homo. Latinské vědecké jméno nedostal, protože vědci znali pouze jeho DNA a z jediné drobné kůstky nedokázali vyvodit, jak vypadal. Podle místa nálezu dostal vědeckou „přezdívku“ – denisovan.

Zbývá vám ještě 90 % článku

Co se dočtete dál

  • Řada denisovanských genů přišla našim předkům vhod. Co konkrétně?
  • Kde se vzal název „dračí člověk“.
  • Jak vědci pátrali po důkazech.
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Všechny články v audioverzi + playlist
Předplatit za 40 Kč
Máte již předplatné?
Přihlásit se

Zajímají vás další kvalitní články z Hospodářských novin? Výběr těch nejúspěšnějších posíláme každý všední den večer v našem newsletteru 7 v SEDM, který si můžete zdarma přihlásit.