Má silně vyvinutý smysl pro souznění uměleckého díla s krajinou či prostorem. A roky na tomto konceptu pracuje. Michal Gabriel neváhá své sochy vézt do Bratislavy, Beskyd nebo k moři, aby je umístil a zachytil v prostředí, jež je dotváří, umocňuje. Fotil už tedy červené koně v lese, gepardy ve vysoké trávě a třináct bronzových postav třeba rozestavěl po rozlehlé belgické pláži.
Jeho archiv obsahuje stovky fotek – obrazů dokumentujících dialog umění s krajinou. A tyto umělcovy osobní experimenty se promítají i do jeho veřejných realizací. Jak říká, každý artefakt se přitom pokouší instalovat tak, aby reflektoval pocity, s nimiž vznikal. Michal Gabriel je totiž přesvědčen, že sochy mají paměť a přenášejí emotivní vlny. To koneckonců dokazuje i výstava, kterou pořádá Egon Schiele Art Centrum v Českém Krumlově.
Ve virtuálním prostoru
„Na první obhlídku děl Michala Gabriela jsem vzala kolegyni – kurátorku z Rakouska. Ona je pro mne vždy lakmusový papírek ukazující, jak bude výstava rezonovat u zahraničních návštěvníků. To je polovina lidí, kteří k nám chodí, každá naše výstava tedy musí mít mezinárodní přesah. S Michalem Gabrielem se potvrdil hned v úvodu. Kolegyně uviděla jeho koně a propadla nadšení,“ říká Hana Jirmusová Lazarowitz, ředitelka Egon Schiele Art Centrum. Společně pak objely depozitáře, navštívily školy v Praze a Brně, kde Michal Gabriel působí, viděly řadu jeho venkovních instalací, jednaly s úřady a institucemi o zápůjčkách…
Vznikla výstava, jež zahrnuje množství soch zvířat a lidských postav, tak typických pro tohoto umělce, a také díla, při jejichž tvorbě využívá moderní techniku. „V poslední době přenáší sochařství částečně do virtuálního prostoru. Ne že by opustil špachtli, ale skenováním soch dosahuje dalších možností a rovin,“ říká ředitelka galerie a připomíná například plastiku Sigmunda Freuda, která je součástí expozice.
Michal Gabriel vymodeloval postavu světoznámého psychoanalytika v životní velikosti, jak kouří doutník a sedí v křesle, z jehož opěrky vyrůstá deska stolu. Celou tuto sochu pak autor naskenoval, v počítači zmenšil, zrcadlově obrátil, vytiskl ve 3D a menší verzi postavil jako „hračku“ na původní stůl. Velký Freud se tedy dívá na svůj miniobraz. Tento postup pak autor ještě několikrát zopakoval, na větší verze stavěl menší a menší, až došel k miniaturní sošce, která stojí na samém vršku a je skoro neviditelná.
„Digitální technologii využívá Gabriel také pro malé scénické modely (diorámata), do nichž se promítají jeho klasická přírodní a figurální témata. Někdy to ale zafunguje naopak a miniaturní sousoší se stane inspirací pro velkou sochu,“ doplňuje Hana Jirmusová Lazarowitz. „Je to úžasná hra, jednotlivé roviny tvorby se ovlivňují, prolínají.“
Kudy letí jeleni
Skulptury řezané z nerezového plechu, na které se Michal Gabriel také v poslední době soustředí, jsou právě příkladem, jak miniatury z 3D tiskárny dokážou ovlivnit klasickou sochařskou práci. „Ta inspirace je tak silná, že lidé jdou po ulici, a když míjejí koně z nerezu, v nadživotní velikosti a vážícího tři tuny, myslí si, že byl vytištěn. A vůbec jim nepřijde divné, že tak velká tiskárna asi v Česku neexistuje, natož aby uměla tisknout z nerezu,“ směje se galeristka.
Mimochodem, koně přivezla do Českého Krumlova až z Hamburku a už jen jeho instalace v Široké ulici byla zážitek pro celé město, stejně jako zavěšení tří červených letících jelenů nad Hradební ulicí. „Uvědomila jsem si, jak umění dokáže změnit atmosféru. Když jsme zavěšovali jeleny, chtěli jsme nejprve instalovat jen jednoho, zkusit to. Ale když jsme viděli, jak se lidé zastavují, jak děti tleskají a puberťáci, kteří se tady obvykle nudí a pokuřují na lavičkách, nabízejí pomoc, nemohli jsme už couvnout. Ta radost se přenesla na všechny, třeba i na policisty, kteří pomáhali jedenácti kamionům s jeřáby projet městem. Když uviděli auto se žralokem nebo koněm, začali se usmívat. Teď se tak radují lidé ve městě. Je důležité, aby umění čas od času vykročilo z galerie do ulic. Je tak jiné, osvěžující a zaručeně přebije všechny reklamy.“
Sochy Michala Gabriela mají prostě pozitivní vliv na široké okolí. Hana Jirmusová Lazarowitz přiznává, že tomu kouzlu sama také propadla, a tak smečku bronzových jaguárů společně se třinácti muži-hráči dopravila i do Týnce u Klatov, kde společně se svým mužem zrekonstruovala barokní zámek. Gabrielovy sochy tady budou až do zimy vítat všechny příchozí. A ti se bez pochyby budou usmívat.
Michal Gabriel: Sochy a sousoší
VÝSTAVA, Egon Schiele Art Centrum, Český Krumlov, do 4. 1. 2026
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
