Skvosty povstaly z ruin, tahle místa stojí za to vidět. Tři příběhy nadšenců, kteří zachránili zdevastované památky

Na fotografii zámek vypadal impozantně, i když hodně omšele. Jan Pelánek Lazarowitz se do Týnce na Klatovsku rozjel v roce 1999 podívat a skutečný stav mu téměř vyrazil dech. Nejen velkolepostí pětipodlažního barokního paláce vyjímajícího se na vršku nad vsí, ale i jeho zkázou: chyběly rámy i parapety na všech dvou stovkách zdejších oken, vybourané byly všechny dveře, podlahy vytrhané, fasády i původní stropy s freskami byly omlácené, dovnitř pršelo. Byla to jedna z největších ruin, jakou dosud viděl. Přesto sběratel umění z Prahy cítil, že po desítkách návštěv zchátralých šlechtických sídel na prodej konečně našel to, co hledal. „Takhle velké sály v takovém počtu jsem nikde jinde neviděl,“ vypráví pod kupolí týneckého zámku jeho současný majitel Jan Pelánek Lazarowitz.

Muž, který letos oslaví šestasedmdesáté narozeniny a svou stále hustou bílou kšticí připomíná Andyho Warhola, měl totiž jasnou vizi. Původně se živil jako restaurátor, ale stále víc času věnoval sběratelství výtvarného umění, které se mu poté stalo také profesí. Jeho mimořádná sbírka původně málo známých, ale dnes vyhledávaných umělců se v první porevoluční dekádě rozrostla do pro něj na začátku nečekaných rozměrů. A tak se rozhodl najít místo, kam by se stovky a možná tisíce artefaktů nejen vešly, ale kde by se dala část z nich i vystavovat. A v rozhodování pro Týnec mu určitě pomohlo i to, že malíř a grafik Josef Váchal, jehož zřejmě největší soukromou kolekci sám vlastní, na tomto zámku za první republiky často pobýval.

Nyní Jan Pelánek Lazarowitz a jeho žena právě otevírají druhou návštěvnickou sezonu. A lidé se sjíždějí podívat se nejen na zdařilou rekonstrukci hlavní budovy, jež byla dokončena právě před rokem. Láká je i ojedinělá galerie, v niž se palác před rokem proměnil. K vidění jsou nejenom obrazy na stěnách, vzácné vázy, koberce i historický nábytek, ale i originální stropní malby z dílny současných výtvarníků. Zdevastovaná památka se díky přičinění zarputilého jednotlivce a jeho ženy probudila k životu. Minulý týden se tu při cestě Plzeňským krajem zastavil i prezident Petr Pavel.