Británie se v důsledku spiknutí barbarů ocitla ve stavu krajní nouze. Byl zabit generál Nectaridus velící obraně mořského pobřeží a další generál Fullofaudes byl přepaden nepřítelem a zajat.“ Tak popisoval dramatické události v Británii z roku 367 římský historik Ammianus Marcellinus ve svém díle Res Gestae. Římské legie čelily současně náporu Piktů ze severu, Sasů z východu a Skotů ze západně ležícího Irska. Ammianus Marcellinus užil pro tažení těchto kmenů označení „barbarica conspiratio“ čili „spiknutí barbarů“. Spolu s dalšími antickými autory byl přesvědčen, že invazi naplánoval a koordinoval tajemný sjednotitel nepřátel Říma. Záhadný vůdce měl podplatit římské zvědy z řad domorodého obyvatelstva příslibem vysokého podílu na kořisti a ti pak o připravované barbarské ofenzivě mlčeli. Římany invaze zaskočila a v britských državách zavládl chaos. 

„Pustošili zemi, ať už přišli po moři, nebo po souši. Plenili a pálili a zabíjeli,“ píše o útočnících Ammianus Marcellinus.

Zbývá vám ještě 80 % článku

Co se dočtete dál

  • Co způsobili nájezdníci a na jakou zásadní historickou událost to mělo vliv?
  • Když tedy mohutnou ofenzivu starověkých kmenů proti římským legiím v Británii nezorganizoval záhadný vůdce, tak co tedy dalo události do pohybu?
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Všechny články v audioverzi + playlist
Máte již předplatné?
Přihlásit se

Nahlédněte do zákulisí dění v Evropě a sledujte českou stopu v Bruselu. Odebírejte nejlepší newsletter v Česku věnovaný EU Ředitelé Evropy. Připravuje ho pro vás každý týden Ondřej Houska.