Británie se v důsledku spiknutí barbarů ocitla ve stavu krajní nouze. Byl zabit generál Nectaridus velící obraně mořského pobřeží a další generál Fullofaudes byl přepaden nepřítelem a zajat.“ Tak popisoval dramatické události v Británii z roku 367 římský historik Ammianus Marcellinus ve svém díle Res Gestae. Římské legie čelily současně náporu Piktů ze severu, Sasů z východu a Skotů ze západně ležícího Irska. Ammianus Marcellinus užil pro tažení těchto kmenů označení „barbarica conspiratio“ čili „spiknutí barbarů“. Spolu s dalšími antickými autory byl přesvědčen, že invazi naplánoval a koordinoval tajemný sjednotitel nepřátel Říma. Záhadný vůdce měl podplatit římské zvědy z řad domorodého obyvatelstva příslibem vysokého podílu na kořisti a ti pak o připravované barbarské ofenzivě mlčeli. Římany invaze zaskočila a v britských državách zavládl chaos. 

„Pustošili zemi, ať už přišli po moři, nebo po souši. Plenili a pálili a zabíjeli,“ píše o útočnících Ammianus Marcellinus.

Zbývá vám ještě 80 % článku

Co se dočtete dál

  • Co způsobili nájezdníci a na jakou zásadní historickou událost to mělo vliv?
  • Když tedy mohutnou ofenzivu starověkých kmenů proti římským legiím v Británii nezorganizoval záhadný vůdce, tak co tedy dalo události do pohybu?
Vyberte si přístup na míru Předplatné Hospodářských novin
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
Máte již předplatné? Přihlaste se

Nahlédněte do zákulisí dění v Evropě a sledujte českou stopu v Bruselu. Odebírejte nejlepší newsletter v Česku věnovaný EU Ředitelé Evropy. Připravuje ho pro vás každý týden Ondřej Houska.