Začne to už na cestě. Edek se ztratí, zmešká letadlo, a když se konečně objeví na varšavském letišti, je pomačkaný stejně jako jeho rozbitý kufr. Zatímco jemu to evidentně náladu nekazí, jeho dcera Ruth lehce šílí. A to ještě netuší, že místo vlakem, na nějž koupila lístky, budou v následujících dnech křižovat Polskem v otlučeném taxíku, spát v zavšivených hotelech a přátelit se s lidmi (ba dokonce s nimi popíjet), které určitě, ale určitě nechtěla poznat.
Nicméně, ač se Edek snaží sebevíc nabourat plán rodinného výletu do minulosti, jeho organizátorka se nevzdává. Ruth se potřebuje totiž konečně – po letech mlčení, v němž byla vychována v New Yorku – dozvědět, co její rodiče za druhé světové války v Evropě prožili, respektive museli prožít. A tak nejen že otce doslova dostrká do továrny, kterou jeho předkové vlastnili v Lodži, ale donutí jej i absolvovat prohlídku muzea-lágru v Osvětimi. U pozůstatků baráku, v němž spával na zmrzlé pryčně a každý den viděl někoho umírat, se ještě Edek ovládne. Ale když od polské rodiny, jež zabrala jeho rodný dům, koupí Ruth kabát svého mrtvého dědečka a babiččin čajový servis, otec kapituluje. Konečně začne vyprávět, dokonce i poklad vykope…
Kundera a Pratchett zemřeli, jejich knihy žijí. Přebalte kufr a přidejte nové čtení – 10 tipů na druhou půlku prázdnin
Až se zdá, že „road movie“ německé režisérky Julie von Heinz je „spřízněno“ se snímkem Zóna zájmu, v němž Jonathan Glazer zachytil všední život rodiny velitele osvětimského koncentračního tábora Rudolfa Hösse a získal za něj dva Oscary. Ano, ty dva filmy nemají jen společné hlavní téma, ale souznějí jakoby mezi řádky, v tempu, v náladě. Chvílemi zamlžené, jako polské pláně za oknem taxíku. Zatímco však Johathan Glazer z té mlhy nechává „promlouvat“ násilí prostřednictvím směsice zvuků, Julia von Heinz se snaží vylovit nadsázku. A to po vzoru australské spisovatelky Lily Brett a její vzpomínkové knihy Too Many Men.
„V Německu se ve škole o holocaustu hodně učí i píše, ale Němci si jej nedovolí spojovat s něčím vtipným. Takže když jsem si přečetla Lilyiny knihy, připadaly mi svěží a objevila jsem v nich něco, na co bych se neodvážila ani pomyslet,“ řekla režisérka před časem pro ČT. Tím i vysvětluje, proč do hlavních rolí obsadila americkou multiumělkyni a komičku Lenu Dunhamovou a populárního britského herce Stephena Frye. Oba líčí filmové putování napříč Polskem devadesátých let jako silný osobní zážitek (Lena Dunham film dokonce spoluprodukuje), vždyť oba také k Osvětimi vážou bolestné rodinné vzpomínky. No, není to úplně komedie.
Rodinný poklad (Německo, Francie, 2024)
režie Julia von Heinz, distribuce Aerofilms, v kinech od 1. 8. 2024

Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace









