Odborníci bývají často na rozpacích a přou se, zda nebyl větším spisovatelem než malířem. Jiní hájí opak. Venkoncem starosti zbytečné. Byl především velkým umělcem,“ napsal před lety Vladimír Preclík o Josefu Čapkovi a nazval jej „talentem dvojdomým“. Ten přívlastek je poetický a výstižný, stejně tak by sedl však i tomu, jejž jej vymyslel.
Vladimír Preclík byl totiž podobné nátury jako Čapek, ba co víc! V jeho ateliéru stávala hned u dveří urostlá socha a vítala příchozí s úsměvem. Snad to byl dřevěný klaun, snad paňáca. Místo břicha měl spoustu šuplátek. Co šuplátko, to překvapení, zajímavost, artefakt... Ale možná ten dveřník byl vlastně autoportrét Vladimíra Preclíka. Jeho různorodá tvorba, početné záliby a dovednosti by totiž vydaly na spoustu šuplátek. Nebyl to dvojdomý, ale vícečetný talent.
Sochař, malíř, řezbář, spisovatel, pedagog, občanský a umělecký aktivista, sběratel, regionalista. A mnohé další tváře měl Vladimír Preclík a tak jej také připomíná výstava v táborské Galerii U Radnice. Vznikla u příležitosti nedožitých 95 let umělce, který například v 60. a 90. letech organizoval proslulá Mezinárodní sochařská sympozia v Hořicích, stál u zrodu Fakulty výtvarného umění v Brně, předsedal spolku Mánes i českému PEN klubu a také třeba získal tři generace českých sochařů na projekt Křížové cesty pro Kuks.
Přitom neztrácel na tvořivosti, některé monografie uvádějí až 800 soch, jež vznikly za více než padesát let v jeho ateliéru, a to velmi různorodých (táborská výstava příhodně nese název Rozmanitost forem). Proslulé jsou Preclíkovy barevné dřevěné plastiky, stejně jako kamenné sochy a skleněné lahve, cyklus moderních portrétů významných českých umělců, pomník Němý film s násobenou siluetou Charlie Chaplina, společný hrob Voskovce a Wericha… A ještě připočtěme spoustu novinových článků, televizní pořady a knihy, v nichž nejprve s Miroslavem Horníčkem a Iljou Hurníkem (Trojhlas), posléze sám seznamoval čtenáře s historií umění, přemýšlel o jeho smyslu a také třeba o úloze soch v krajině, v lidském příběhu (Tiše se přemísťovati, Smírčí kříže atd.). Na literárním poli opět projevoval svou osobitou hravost, vládl originálním slovníkem a množstvím znalostí.
Ustáli Netflix i levná DVD. „Velká jména nelákáme na peníze, ale na atmosféru,“ říká zachránkyně Letní filmové školy
Táborská výstava jde v Preclíkových stopách. Pro někoho bude silnou vzpomínkou, pro jiné zjevením. Mimochodem – ve svém ateliéru měl po celé roky portrét a také práce své první ženy Zdeny Fibichové, a tak je tomu i v expozici. Sochařka a keramička, která se navzdory krátkému času, jenž jí byl vyměřen, dokázala prosadit, byla Vladimíru Preclíkovi skvělým partnerem a inspirací.
Vladimír Preclík, Zdena Fibichová: Rozmanitost forem
VÝSTAVA, Galerie U Radnice, Tábor, do 28. 7.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
