Proti vedru tričkem budoucnosti. Nová látka si poradí nejen se sluncem, ale i sálajícím teplem v přehřátých městech

Léto budiž pochváleno, vítají příchod nejteplejšího ročního období hrdinové dramatu Fráni Šrámka s názvem Léto. Mnozí z nás vzhlíží k tomuto ročnímu období spíše s obavami z extrémů počasí. V roce 1915, kdy hru v premiéře uvedlo Národní divadlo, byly evropské globální teploty zhruba o dva stupně Celsia nižší než dnes. Kontinent nesužovaly silné vlny veder, jaké už letos zažila třeba Itálie nebo Řecko.

Vysoké letní teploty nezůstávají bez následků. Jak vyplývá z dat zveřejněných programem Copernicus, úmrtnost v důsledku horka stoupla jen za posledních 20 let asi o 30 procent a tento neblahý nárůst byl zaznamenán v 94 procentech z bezmála tisícovky sledovaných evropských regionů. Nejvyšším teplotám jsou vystaveni obyvatelé měst, která vytvářejí v krajině tepelné ostrovy. Podle údajů Eurostatu žije na venkově jen čtvrtina evropského obyvatelstva a přibližně 40 procent bydlí ve velkých městech. Usilovně proto hledáme způsoby, jak se před vlnami horka chránit. Se zajímavou novinkou přicházejí vědci vedení Po-Chun Hsuem z University of Chicago ve studii zveřejněné vědeckým časopisem Science. Nově vyvinutá tkanina vykazuje významné chladicí účinky nejen na slunci, ale ochlazuje také v sálavém teple, jaké vyzařuje například z rozpálených budov, silnic a chodníků.