Zážitek na čtyřikrát a otázek bezpočet. Čtyři akrobaticko-taneční etudy o čtyřech životních vzorech, přičemž v hlavních rolích se střídají čtyři dívky – Martina Illichová, Kristýna Stránská, Šárka Tětěruková a Ivona Szantová. To je nepřehlédnutelný bod v programu pražské Losers Cirque Company.

„Napadlo mě to nad myčkou, když jsem ji otevřel, v té páře. Nevím proč, prostě záblesk: čtyři dívky, čtyři vzory. Životní, ne mluvnické,“ vysvětluje pro HN Jaroslav Wertig. Civilním povoláním architekt a spoluvlastník renomovaného ateliéru A69 svou divadelní polohou může leckoho překvapit, zatímco Jindřich Panský, který býval gymnastickým reprezentantem a teď tančí na řadě pražských scén, v roli choreografa rozšiřuje svůj záběr. A interpretky pak na jevišti vlastními těly vyprávějí, kdo je jejich vzorem, koho obdivují.

„Stejně tak by se to představení dalo vytvořit i o jiných skupinách lidí. Všichni trpíme nejistotou, hledáme vzory,“ říká Jaroslav Wertig a líčí svou metodu jako domácí úkol. Tanečnicím totiž nejprve zadal, aby sepsaly krátké příběhy o osobnostech, jež je inspirují, a doufal, že se z toho vyabstrahují čtyři taneční čísla. Následnou tvůrčí diskusi však nakonec přestál jen příběh gymnastické trenérky, která – byť samoživitelka – dokázala překonat těžké životní situace a se zápalem vychovává mladou generaci gymnastek. Na její počest také Martina Illichová vystřihne na jevišti brilantní gymnastickou sestavu s obručí, míčem, stuhou i kužely.

Jejímu autentickému příběhu je nejblíž osud ženy z Volyně, která je „tak napůl babičkou“ režiséra i Šárky Tětěrukové, která tu neústupnou ženu tančí. Určitým protipólem jsou pak životní eskapády malířky Fridy Kahlo v podání Kristýny Stránské a energií sršící Madonny, kterou tančí Ivona Szantová. 

Už jen charakter ztvárňovaných osobností předurčuje odlišné pojetí každé z etud, do choreografie se promítá i rozdílné zaměření interpretek, z nichž jedna je moderní gymnastkou, další párovou akrobatkou, sportovní gymnastkou a tanečnicí.  V oné různorodosti spočívá ovšem půvab, který umocňuje všeobecně vysoké tempo, náročnost tanečních a akrobatických sestav a dokreslují promluvy, které režisér sbíral mezi svými kamarádkami a kolegyněmi. Ptal se na jejich pochyby, strachy, nejistoty… Ano, tohle představení by klidně mohlo být o mužích. Ale je skvělé, že je podle vzorů žena, růže, píseň, kost. 

Jaroslav Wertig, Jindřich Panský: Žena, růže, píseň, kost

DIVADLO, Losers Cirque Company, 25. 6. na rychnovském festivalu Poláčkovo léto 

kultura, Jaroslav Wertig, Jindřich Panský: Žena, růže, píseň, kost
Foto: Vítězslav Ramba

Zajímají vás další kvalitní články z Hospodářských novin? Výběr těch nejúspěšnějších posíláme každý všední den večer v našem newsletteru 7 v SEDM, který si můžete zdarma přihlásit.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist
za 40 Kč nebo za 80 Kč
Navíc mobilní aplikace
a web bez reklam