Kudy do cíle, když na Ukrajině zuří válka? Boje na frontě zaskočily ohrožené dravce

Orel volavý dostal jméno podle typického volání „kjak“, kterým se ozývá hlavně v době hnízdění. Rozpětím křídel se blíží ke dvěma metrům, a jak bývá u dravců obvyklé, samice jsou větší a mohou vážit i dvakrát tolik co samci. Dříve se tento dravý pták vyskytoval v Evropě celkem hojně, dnes však patří k ohroženým druhům. Plná šestina jeho evropské populace, tedy zhruba 150 párů, hnízdí v oblasti běloruské části Polesí, jehož jádro tvoří Pinské bažiny kolem řeky Pripjati. V tamějších lesích a mokřadech nachází dravec ideální podmínky k životu. Loví ptáky a menší savce, ale nepohrdne ani plazy, obojživelníky či rybami. Kořist vyhlíží z vyvýšených míst, odkud útočí klouzavým letem.

Na zimu odlétají orli volaví z Běloruska daleko na jih. Samice a samci se přitom od sebe na nějaký čas odloučí. Zatímco orlice většinou neopouštějí Evropu a chladné měsíce stráví v Řecku, samci podnikají dlouhé lety do východní Afriky. Litevští a britští ornitologové sledovali běloruské orly volavé na jejich pravidelných tazích po řadu let. Když v roce 2022 vypukla válka na Ukrajině, začali se vědci o osud tažných ptáků vážně obávat.

Nelétají ve velkých výškách a při přeletu nad místy, kde právě probíhají vojenské operace, jim hrozí smrt. Proto tým vedený Adhamem Ashton-Buttem z britské neziskové organizace British Trust for Ornithology s napětím čekal na data z miniaturních GPS přístrojů, které nesly na svých tělech dvě desítky dravců. Překvapivé výsledky sledování „válečných“ migrací orlů volavých nyní zveřejnili ve vědeckém časopise Current Biology.