Žirafa v Benátkách. A proč žebříčku nejvýraznějších českých umělců dál kraluje Eva Koťátková

Srdce žirafy v zajetí je o dvanáct kilo lehčí – název nejnovějšího uměleckého projektu Evy Koťátkové vychází ze skutečného příběhu první žirafy, která byla dopravena v 50. letech minulého století z Keni do pražské zoo. „Na námětu zkoumá způsoby, jakými se setkáváme, díváme se a učíme o zvířatech, a současně kritizuje hierarchie, násilí i vytěžování přírody, které je často součástí těchto procesů,“ píše se na stránkách Národní galerie Praha, jejíž pracovníci se na projektu podíleli. Originální instalace od 20. dubna reprezentuje Českou republiku na prestižní světové přehlídce umění Biennale di Venezia, a je tedy příznačné, že jméno Evy Koťátkové figuruje i na první příčce J&T Banka Art Indexu.

Letošní žebříček 100 nejvýraznějších osobností českého současného umění nepřináší žádné převratné novinky. Eva Koťátková, Kateřina Šedá, Krištof Kintera, Zbyněk Baladrán, Hana Hulačová – první pětice je poslední tři roky ve stejném složení, Eva Koťátková se pak na absolutní špici drží celých 10 let, co Art Index vychází. Znamená to, že se nic nového na výtvarné scéně neděje? 

„Bodové hodnocení Art Indexu zahrnuje vždy aktivitu umělců za předchozích 10 let. Jakékoliv meziroční výkyvy jsou tak tlumeny tím delším časovým úsekem,“ vysvětluje Valerie Horváth z J&T Banky. Pořadí v žebříčku odráží především pozornost, jakou tvorbě umělců věnují galeristé, kteří jim pořádají výstavy, nebo kurátoři, kteří je zařazují do svých projektů, čímž si jejich tvorby všímají sběratelé. „Smyslem žebříčku je pomoct široké veřejnosti k orientaci na české umělecké scéně a myslím, že tuto funkci plní skvěle. Celkově poukazuje především na umělce, kterým se daří v zahraničí. Mě osobně to těší, protože tak pozornost směřuje na autory a autorky, kterých by si v lokálním prostředí možná tolik nevšimli.“ 

Ač letošnímu Art Indexu tedy dominují časem prověřená jména, v nižších patrech žebříčku se objevují i zajímaví nováčci a skokani. Po vzoru Jana Kalába, který se od roku 2019 propracoval až na sedmé místo, stoupají na pomyslných stupních i třeba Klára Hosnedlová, kterou zastupuje prestižní londýnská White Cube Gallery, anebo laureát Ceny Jindřicha Chalupeckého Jakub Choma. Z několika tisíc umělců, které odborníci sledují a bodují, se do top 100 dostaly poprvé i Adéla Babanová, Anna Ročňová, Barbora Fastrová či Darina Alster. 

TOP 5 nejvýraznějších umělců podle Art Indexu 2024

Další 4
fotografie

„Obecně při bodování postupujeme stále podle stejného klíče. Svět se ale průběžně mění, a proto se lehce obměňuje i metodika. V minulých letech jsme proto posunuli věkovou hranici posuzovaných umělců na ročník narození 1960 (původně byl 1950). S letošním žebříčkem autoři metodiky upravili některá bodová hodnocení,“ říká Horváth a je si vědoma toho, že i přesto je Art Index stále nejkontroverznějším z uměleckých projektů banky. „Každý rok se se zveřejněním aktuálního ročníku otevírá kritická diskuse. A to je nesmírně důležité – ač si to někteří její aktéři možná ani neuvědomují, naplňují tak jeden z cílů Art Indexu: diskutovat o podobách a principech umění, hledání jeho definice, vymezování hranic.“ 

O smyslu žebříčku nepochybuje ani Milan Dospěl, šéfkurátor aukční síně Kodl: „Vlastně mě baví i vnímat rozpor v tom, jak hodnotit absolutně subjektivní disciplínu, jakou je současné umění, pohledem striktní úřední metodiky, při jejíchž výstupech může mít čtenář často pocit, že spíše pracuje s burzovními indexy či tenisovým žebříčkem ATP. Přesto považuji Art Index za nesmírně přínosný nástroj, jak se v této oblasti snadněji a rychleji orientovat.“ Milan Dospěl by přivítal rozšíření žebříčku na top 200, ale přitom přeje „umělcům zdravý odstup od tlaku bodového hodnocení a sběratelům správnou intuici na objevování talentovaných umělců i mimo tyto dnes již oficiální struktury.“