Tuky a cukry škodí, bílkoviny prospívají. Tuhle představu o zdravém jídelníčku bourají američtí lékaři z týmů vedených Babakem Razanim z University of Pittsburgh a Bettinou Mittendorferovou z University of Missouri. Z jejich studie zveřejněné časopisem Nature Metabolism vyplývá, že vysoký podíl bílkovin v jídelníčku zvyšuje riziko aterosklerózy.
„Náš výzkum ukázal, že zvýšená konzumace bílkovin není receptem na zdraví,“ shrnuje závěry studie Razani. Podle amerických statistik kryje až čtvrtina Američanů bílkovinami víc než 22 procent celodenní spotřeby energie a většina těchto bílkovin pochází z potravin živočišného původu, tedy z masa, mléka a vajec. Přitom podíl bílkovin v jídelníčku by neměl podle doporučení odborníků přesáhnout 15 procent.
Experimenty na dobrovolnících a další pokusy na laboratorních myších i buňkách pěstovaných v laboratoři odhalily, že konzumace více než 22 procent denní spotřeby energie v bílkovinách má negativní dopad na aktivitu bílých krvinek ze skupiny makrofágů. Ty mají kromě jiného za úkol čistit stěny cév od zbytků odumřelých buněk. Přemíra bílkovin ale makrofágy uspí a ty svou práci neodvádějí. To nastartuje zánětlivé procesy, při kterých se zvyšuje ukládání cholesterolu ve stěnách cév a vznikají plaky typické pro aterosklerózu.
Bílkoviny se při trávení rozkládají na své základní stavební kameny – aminokyseliny. Z dvacítky aminokyselin vyskytujících se v bílkovinách má na makrofágy nejrazantnější negativní dopad leucin, který se vyskytuje ve zvýšeném množství právě v potravinách živočišného původu. Dostatečný přísun bílkovin má sice pro zdraví naprosto zásadní význam, ale jejich přemíra škodí.
„Vysoká konzumace bílkovin je chyba. Je důležité se dívat na jídelníček jako na celek a vybírat si takové potraviny, které nevyvolávají zhoršení stavu cév. Zvláště to platí pro pacienty, kteří už trpí kardiovaskulárními chorobami,“ tvrdí Babak Razani.
