Srovnání s Narcos se nelze vyhnout. Jak by také ne, když první epizoda seriálu Griselda urazí sotva pár sekund a už se na obrazovce cituje Pablo Escobar. Právě o něm v roce 2015 natočili režisér Andrés Baiz a producent Eric Newman pověstný kvazi dokumentární seriál a přiložili tak velké poleno na ohýnek, který rozpaloval vzestup Netflixu. Teď se ti samí tvůrci vracejí jakoby na místo činu a vyprávějí příběh Kokainové kmotry, se kterou Escobar údajně kdysi vyrůstal v kolumbijských ulicích.
„Jediný muž, kterého jsem se kdy bál, byla žena jménem Griselda Blanco,“ prohlásil prý o mnoho let později a právě tato replika uvozuje minisérii. Chytrý tah. Autoři jasně odkazují na svou předcházející práci, ale zároveň si berou Escobara za svědka, že příběh Griseldy je výjimečný. A proto také volí úplně jiné prostředky.
„Tam, kde byl Narcos ponurým, drsným popisem Escobarova vzestupu a pádu, je Griselda stylizovanou polofikcí, hranou rychle a volně. Zejména ve světle strašlivého utrpení a zkázy, které za sebou ona a její spolupracovníci zanechávají během let, jež jsou zachyceny v šesti intenzivních seriálových dílech, je to ta nejděsivější zábava,“ konstatovala Lucy Manganová, recenzentka The Guardian, a společně s dalšími kritiky chválí vedle efektní režie především výkon Sofíe Vergaraové. Kolumbijsko-americká kráska, která je spíše známá z přehlídkových mol a televizních komedií, nejprve v maskérně dostane úplně jinou vizáž. A pak – před kamerou – krok po kroku, gram po gramu kokainu, milion od milionu dolarů – prochází děsivou vnitřní proměnou. Z ženy, která na začátku prvního dílu prchá se třemi dětmi z kolumbijského Medellínu, aby se osvobodila od manžela pasáka a drogového dealera, se stává monstrem, které neváhá zlikvidovat každého, kdo chce ohrozit její byznys či rodinu.
Alkohol je nebezpečnější než heroin. A konopí bychom měli uvolnit víc, říká Vobořil
O rodinu jde v mafiánském příběhu samozřejmě na prvním místě. Jedině proti svým synům se Griselda Blanco nikdy neobrátí ve zlém – zatímco své konkurenty, nepřátele, přátele i blízké, včetně exmanželů, kosí bez milosti. V tomhle směru scénář sežvýkává všechna osvědčená klišé, přičemž hlavní postava, jež důsledně obléká přiléhavé živůtky a zářivé župánky, však přece jen odkrývá ještě pár rovin navíc. Třeba sexismus v podání drogových šéfů, který na první pohled Griseldu degraduje, ale vlastně zvýhodňuje.
Vůbec způsob ženského myšlení, ženské přátelství až sesterství a ženská sounáležitost jsou onou pověstnou třešinkou, byť recept k samotnému dortu zvolili tvůrci poměrně předvídatelný. Můžeme pak vést diskuse o tom, že „ženská témata“ jsou dnes prvoplánovým marketingovým tahem, můžeme se smát postavě policejní vyšetřovatelky, která se potýká v mužském kolektivu se stejnými problémy jako mafiánka (a didaktičnost čouhá z každé stránky ve scénáři), ale když se Griselda Blanco ve vězení dozví, že smrt dostihla i tři ze čtyř jejích synů…
No, nebudete ji litovat, i kdyby ten západ slunce byl ještě jímavější, ale zadáte její jméno možná ve Wikipedii. „Griselda Blanco Restrepo byla zabita v Medellínu 3. září 2012,“ píše se tam. To zase není tak dávno, že. Až zamrazí.
Griselda (USA, 2024)
SERIÁL, režie Andrés Baiz, na Netflixu od 25. 1.
