Anthroboti předvádějí své kousky jen oku, kterému pomáhá optika mikroskopu. Tito „živí roboti“ mají tvar nepravidelných kuliček o průměru od 30 do 500 tisícin milimetru a jsou to „individuality“. Někteří se točí na místě, jiní zarputile krouží po spirále a další jezdí vytrvale sem a tam po víceméně rovných drahách. Vyvinou přitom rychlost 1,8 metru za hodinu, což není vůbec špatný výkon s ohledem na jejich velikost a fakt, že se pohybují kapalinou, která jim klade poměrně velký odpor.

Tým vedený Michaelem Levinem z Tufts University v americkém Medfordu představil anthroboty ve studii publikované vědeckým časopisem Advanced Science. Nejsou to první „živí roboti“ z Levinovy laboratoře. Před třemi roky tam spatřili světlo světa xenoboti, vytvoření z buněk zárodku žáby drápatky vodní. Jméno vědci odvodili z obojživelníkova latinského jména Xenopus laevis. První generaci xenobotů musel Levin z buněk „slepovat“ ručně. Na kostru použil pevné buňky kůže a pro pohon vybavil xenoboty periodicky se smršťujícími buňkami srdečního svalu. Základní plán pro uspořádání buněk poskytla Levinovi umělá inteligence, která dostala za úkol navrhnout roboty z živých buněk schopné samostatného pohybu.

Zbývá vám ještě 80 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Předplatit za 40 Kč
Máte již předplatné?
Přihlásit se

Baví vás moderní technologie? To byste si neměli nechat ujít newsletter Týden s technologiemi, díky kterému dostanete do téměř pravidelného pátečního e-mailu to nejzajímavější dění a produktové novinky za celý týden.